Vykopávky

Kniha předkládá velmi milý a až nostalgický příběh, který vychází z událostí, které se odehrály v Sutton Hoo v hrabství Suffolk během jara a léta roku 1939. Opakuji vychází, realitu autor v zájmu větší dramatičnosti drobně upravil. V tu dobu zde byl učiněn převratný objev britské archeologie. Vyprávění je krásně staroanglické a Edith Prettyová byla velmi sympatická a příjemná anglická dáma, ale i osudy ostatních postav jsou zajímavé. Kniha je doplněna dobovými černobílými fotografiemi. Neváhejte, uvařte si dobrý anglický čaj a pusťte se do čtení. Citace I: "Jestli nás Němci napadnou, pane Browne, myslíte, že z moře vplují do řeky a vylodí se ve Woodbridgi?" Uchechtl jsem se. "Ne, tohle podle mě není moc pravděpodobné." "Ale šlo by to, že jo?" "Proč myslíš?" "Protože už se to kdysi stalo." "Ano? A kdy?" zeptal jsem se pobaveně. "Přece když do Anglie připluli vikingové." Citace II: "Vlastně ani moc ne. Tak například - víte, proč na fotografiích z viktoriánského Londýna nejsou žádní lidé? Schválně si je někdy prohlédněte. Na prvních snímcích jsou ulice města úplně opuštěné. Ve skutečnosti samozřejmě opuštěné nebyly. Bylo to dáno tím, že potřebná doba expozice byla tehdy hodně dlouhá, takže fotky nedokázaly zachytit lidi, kteří záběrem prošli. Sem tam sice uvidíte nějaký rozmazaný obrys, ale nic určitého. Zvláštní, nemyslíte? Obrys přízračných, průsvitných chodců, po kterých nic víc nezbylo..."

To bylo počtení, moc příjemná záležitost. To, jak autor, prostřednictvím čtyř vypravěčů, zpracoval možné okolnosti skutečné události, dobu, prostředí, lidské osudy, to mě velmi bavilo. Kdybych si nechtěla knihu pošetřit, přečetla bych ji najednou. A knížka je i moc pěkně vybavená, písmenky a vhodně použitými fotografiemi počínaje, obálkou a překvapením pod přebalem konče. Proto dávám plné hodnocení. Děkuji uživatelům DK, že mě nalákali.