Výjimečný stav

Hrst dobrých postřehů utopených v oceánu morální a intelektuální nadřazenosti. Autor v úvodu označí většinu slovenské, potažmo české společnosti za fašisty a dál nezkoumá, proč k téhle radikalizaci a štěpení dochází, nezabývá se systémovými příčinami. Místo toho ve zbytku knihy dost na sílu roubuje Bendův koncept paralelní polis na současné politické a společenské poměry. Je třeba najít si svou bublinu a s ní se utvrzovat o vlastní výjimečnosti. Nejintenzivnější dialog Šimečka vede s dávno mrtvými filozofy jako Camus nebo Marcus Aurelius, což posiluje dojem odtrženosti od dnešního světa, resp. od světa jiných než těch ušlechtilých idejí. Možná by bylo plodnější položit si otázku, zda k současnému stavu nepřispělo i podobné kastování a skálopevné přesvědčení nás liberálů, že narozdíl od těch druhých, hloupějších a krutějších, máme vždy pravdu a jsme v právu. Šimečkova knížka se tak ironicky snaží poskytnout návod na ty samé problémy, které spoluvytváří.

Útlá knížečka, která je opravdu, jak podnázev knihy říká, návodem jak žít ve zlých časech. Pro českého čtenáře poměrně důležité čtení, protože to, s čím se lidé potýkají na Slovensku, můžeme za chvíli zaživat i my tady v ČR. Milan (měl jsem tu čest a radost sedět s autorem před lety na "jeho" louce) tu hledá řešení ve využití toho, co za normalizace definovali disidenti (Benda) jako paralelní polis. Takže jestli je vám po volbách '25 těsno, tak si to určitě přečtěte.