Všichni jsme hleděli vzhůru

Kniha se čte docela dobře, autor psát umí, proto jsem první polovinu zhltl na jeden zátah a stále jsem věřil v příběh, který se na stránkách knihy dobře rozehrál. Pak se ale děj kdesi za polovinou knihy zvrtl a rozplizl v jednu velkou párty. K Zemi Tommyho Wallache se blíží obří asteroid, nastalo dokonce odpočítávání, ovšem jeho postavy jednají neadekvátně, nereálně, jako by se nemělo nic stát. Nevzniká chaos, nikdo se nepokouší odvrátit hrozbu, život se žije dál, jen sem tam rozruch. Autor měl rozhodně dobrý úmysl - předvést charaktery, ukázat hodnoty, vztahy, napsat super knihu, ovšem po dějové stránce se mu to moc nepodařilo. Zkrátka anotace a hezká obálka neodpovídají obsahu knihy. Už vlastně ani nevím, co jsem to četl...

„Nejlepší knihy nevyprávějí o tom, o čem jste nikdy dřív nepřemýšleli. Vyprávějí o tom, o čem přemýšlíte neustále, akorát vás nikdy nenapadlo, že o tom přemýšlí i někdo jiný.“ Ano, to je pravda. Neustále se zamýšlím nad tím, jak bych žila, jak bych změnila svůj život, kdyby měla přijít nějaká katastrofa. Zda mám nějaký sen, který bych si chtěla splnit. Nějak můj život vyplňuje spíše stereotyp a možná je na čase být opravdu tím, kým chci být! Možná jsem od knihy čekala jakýsi návod, jak se vyrovnat s neodvratitelným koncem. Číslování kapitol jako odpočet? 10-0? To vidím opravdu poprvé a upřímně to na mě působilo dost smutně, jako by se něco uzavíralo – což byl ostatně záměr. Neobvyklé, avšak velmi působivé… Je to jedna z věcí, nad kterými se pozastavíte, jakmile si ji uvědomíte a začnete listovat knihou a zkoumat, zda je to opravdu tak, jak si myslíte. Zda kapitoly opravdu něco odpočítávají… Je pravda, že každý by se v takovéhle situaci zachoval jinak – ostatně stejně tak jednotliví lidé v knize. Strašně moc se mi líbilo, jak byla každá postava jiná – sportovec, vyvrhel, flákač, snaživec – a každý se s onou situací vyrovnával po svém. Hodně jsem se pozastavovala nad krutostí některých lidí. Ano, každý je jiný, ale to ani při blížící se katastrofě nemohou lidé držet pospolu? Chovat se slušně? Bylo by super, kdyby byla kniha pojatá i trochu jinak – několik lidí, ale každý z jiného kouta naší planety =) Určitě by stálo za to sledovat osudy těch několika lidí před katastrofou v jiných částech světa, s jinými lidmi, v jiných prostředích, atd. Určitě by tam mohlo být více příběhů a kniha by byla třeba ještě lepší. I když nemohu říct, že bych byla zklamaná. Právě naopak! Příběh jsem hltala slovo za slovem, větu za větou, stránku za stránkou… Držela jsem všechny palce, které mám, aby vše dopadlo dobře. Ostatně – ono vše dobře dopadlo, záleží na tom, z jakého úhlu se na vše díváte… =)