Všetko, čo sme zamlčali

Kniha začíná poměrně nenápadně a pozvolna, když se Georgia Stantonová, které je právě dvacet osm let, po těžkém rozvodu s notorickým sukničkářem vrací domů do Colorada, aby převzala dědictví po své prababičce Scarlett. Ta totiž psala romantické příběhy, ale jeden jediný z nich nedokončila. Georgia se při té příležitosti seznamuje s Noahem Harrisonem, protože to je právě on, kdo by měl závěrečnou část vymyslet a dopsat. No a potom je zde druhá dějová linie z doby druhé světové války, v níž se do sebe zamilují Scarlett a pilot Jameson. Mladá žena se dokonce úplně odstřihne od svých rodičů, kteří její svazek neschvalují, ale se svou sestrou zůstane v kontaktu i nadále. Po určité době se mladí lidé vezmou a narodí se jim malý chlapeček. Jenomže poměrně brzy potom dojde ke strašlivé tragédii... Tak - a víc už prozrazovat nebudu. Kniha je krásná a čtivě napsaná, proto jsem ji jen těžko odkládala. Musím ovšem upřímně přiznat, že mne mnohem víc zaujal příběh z minulosti, i když ani ten současný nebyl špatný. A závěrečné rozuzlení mne dokonale překvapilo. Kniha tedy ode mne dostává zasloužených pět hvězdiček plus velké doporučení hlavně čtenářkám s romantickou duší ;-).

Knih tohoto typu a žánru jsem přečetla už mnoho, ale zde mě zaujalo velmi pěkné hodnocení mých oblíbených a také autorka, která sklízí v této době ohromný čtenářský zájem jiným(i) románem(y), bohužel, možná pro mě, v žánru, který nevyhledávám. A tak jsem zkusila svůj osvědčený, dvě dějové linie, jedna současná, druhá válečná a k tomu milostná romance, které se dočkáme v obou liniích. Je už takové pravidlo, že ty příběhy z minulosti jsou zajímavější, více se na ně těšíte, nesou více emocí. Ne, že by autorka tu současnou nějak odbyla, ale přece jen, ta současnost nese více klišé, nepomůže jí dramatičnost a emoce z doby minulé, válečné. Ačkoliv se mi příběh líbil a četl se opravdu hezky, nějak se ke mně nedokázaly dostat emoce, abych ho prožila niterněji, k hrdinům obou linek jsem se nedostala tak blízko, jak asi autorka zamýšlela a jak by se, vzhledem k námětu, slušelo. A navíc, trochu bych krátila, ta cesta k překvapivému závěru trvala , na můj vkus, moc dlouho. Nevím proč, ale vzpomněla jsem si na knihu Skříň plná Diora od Natashy Lester, trochu mi ji v něčem připomínala, každopádně ta se mi pod kůži dostala o dost více. Příjemné čtení, s dojemným koncem, které nezklame a potěší mnoho romanticky naladěných čtenářských duší.