Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
80%
(58 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
12.11.2026
12
Tak tohle byla tak trochu zvláštní jízda.
Trochu blbé, pořádně toxické a místy jsem měla chuť oběma zakroutit krkem. Přesto mě tenhle příběh z nějakého zvláštního důvodu bavil.
Je to příběh druhé šance, staré lásky, která ani po letech nezmizela, a dvou lidí, kteří se k sobě pořád přitahují, ale cestu k sobě si dokážou pěkně komplikovat. Hill je chlap, který se nějak zapomněl stát dospělým....
Tak tohle byla tak trochu zvláštní jízda.
Trochu blbé, pořádně toxické a místy jsem měla chuť oběma zakroutit krkem. Přesto mě tenhle příběh z nějakého zvláštního...
Tak tohle byla tak trochu zvláštní jízda.
Trochu blbé, pořádně toxické a místy jsem měla chuť oběma zakroutit krkem. Přesto mě tenhle příběh z nějakého zvláštního důvodu bavil.
Je to příběh druhé šance, staré lásky, která ani po letech nezmizela, a dvou lidí, kteří se k sobě pořád přitahují, ale cestu k sobě si dokážou pěkně komplikovat. Hill je chlap, který se nějak zapomněl stát dospělým. Nevyrovnaný, paličatý, egoistický a jeho způsob získávání Wendy zpátky by občas potřeboval pořádnou lekci. Wendy? Tak hodná, laskavá a trpělivá, až jsem si říkala, jestli v sobě vůbec má kousek hrdosti.
A jejich vztah? No, tam se toho namluví a vyřeší opravdu hodně. Jenže většinou ne slovy. Sex je totiž jejich oblíbený komunikační prostředek a Hillovo zlaté pero zřejmě univerzální opravář na všechny vztahové problémy. Hádek, nedorozumění i ponížení je plný příběh, ale hlavně že chemie funguje!
Jenže ono je to právě o lásce a o tom zatraceném rozporu mezi tím, co víme, že bychom měli udělat, a tím, co ve skutečnosti chceme. Když se člověk zamiluje, rozum občas dostane dovolenou. A u Wendy to platí dvojnásob.
Přiznávám, několikrát jsem se v příběhu ztratila. Některé situace mi připadaly nedovysvětlené, jako by mě autorka někam zavedla, ale zapomněla mě provést až do konce.
Není to dokonalé čtení, ale bavilo mě, rozčilovalo a nakonec jsem jim tu jejich komplikovanou lásku přála. A to se počítá!
Číst více
Číst více
3.11.2026
2
Romantika/erotika s motivem druhé šance, kterou by ale žádná rozumná ženská nikdy někomu takovýmu jako je Hill nedala a nic se tam neděje…
Takhle nějak bych tuhle knížku shrnula.
Co nemůžu autorce upřít, je poutavě napsaný příběh, ačkoli máte v průběhu knížky pocit, že vám oči zůstanou přilepené ke zrakovému nervu, kolikrát je protočíte, tak to alespoň ubíhalo a četlo se to rychle. Měla jsem nejdřív...
Romantika/erotika s motivem druhé šance, kterou by ale žádná rozumná ženská nikdy někomu takovýmu jako je Hill nedala a nic se tam neděje…
Takhle nějak bych tuhle...
Romantika/erotika s motivem druhé šance, kterou by ale žádná rozumná ženská nikdy někomu takovýmu jako je Hill nedala a nic se tam neděje…
Takhle nějak bych tuhle knížku shrnula.
Co nemůžu autorce upřít, je poutavě napsaný příběh, ačkoli máte v průběhu knížky pocit, že vám oči zůstanou přilepené ke zrakovému nervu, kolikrát je protočíte, tak to alespoň ubíhalo a četlo se to rychle. Měla jsem nejdřív problém trochu s tím jazykem, ale po nějaké době to přestanete vnímat, minimálně já opravdu přestala. Bohužel tohle byl pro mě jediný klad knihy.
Věděla jsem přibližně do čeho jdu hlavně podle recenzí a říkala jsem si, že to nebude tak žhavé. Nečekala jsem knihu co bude aspirovat na nobelovku za literaturu a chtěla jsem něco, u čeho budu moct vypnout a neřešit problémy třetího světa.
První problém je místo určení, které neexistuje… Bylo na to upozorňováno, chtěla jsem věřit tomu, že mě to zas tak rozčilovat nebude, ale rozčilovalo mě to neskutečně. Pohybujeme se někde kolem Skandinávie (aspoň názvy míst), potom u nás v Česku (svíčková, barborky, rodný číslo), jménama nejspíš Amerika a kamarádka nám odletí do Kanady… Super, ale kde jsme my? Nikde…
Druhý problém: časová osa. Místy jsem se ztrácela, jak dlouho teda od čeho uplynulo… matika nematikovala a několikrát jsem se vracela a přepočítávala si to v hlavě a kdyby se mi chtělo, i si to nakreslím, ale hodněkrát jsem se prostě nesetkala časovým údajem co byl jen dvě kapitoly před.
Třetí problém: informace formující vztah. Tady jsem se trochu hodně nakrkla už, když Wendy řekla, že jí její zesnulý přítel/snoubenec volal a ona slyšela tu nehodu a o pár stránek dál vzpomínala na to, že se něco špatného stalo a ona to věděla ještě než jí volala policie… Tak buď tam měla být informace, že hovor těsně předtím ukončili a on už domů nedošel (opravdu to tam není tahle informace, hledala jsem si to teď), nebo tam pak byla poznámka o policajtech a blbým pocitu úplně k ničemu.
Čtvrtý problém: postavy… Mě neskutečně vytáčelo, jak Wendy ve svojí hlavě mluvila o Jakovi jednou jako o Hillovi jindy jako o Jakovi… Jako asi to není nic proti ničemu, ale kdyby ho napřímo oslovila jednou Hille, podruhé Jaku, potřetí třeba tykvičko, je to v pohodě, ale v té hlavě by ho za mě měla oslovovat jednotně… ze začátku jsem se v tom dost ztrácela…
Potom je tu jazyk postav. Neodlišený a postavy tím pádem působí úplně stejně… Tohle je něco, co mě osobně dost vadí, protože jak nejlíp odlišit postavy, když ne jazykem, který používají a jak se vyjadřují?
A teď to hlavní k postavám. Wendy nemá kamarádky, nebo ji minimálně ty kamarádky nemají rády…. Ona sama nemá absolutně žádnou sebeúctu (kvituju s povděkem, že si to aspoň je sama schopná přiznat).
Jake je snad schizofrenik… Nezlobte se na mě, ale já jsem potkala už dostatek frustrujících knižních postav a v posledních měsících jich bylo požehnaně, ale když řeknu, že z TOP 3 sesadil moji TOP 1 (Adrian Volkov z Rinaversu) to už je něco… Za celou knihu neudělal nic, co by si podle mě zasloužilo Wendyinu pozornost a jestli jí ke štěstí stačí to, že má evidentně penis ze zlata nebo nevím, tak ok, asi dobře pro ni…. nejvíc mě asi dorazil jejich usmiřovací s*x, protože z tohohle se měl Jake vylízat a ne, aby ona poklekla a tak dále…
Za celou knihu je tam jeden jediný normální rozhovor, který je nějak produktivní a nemotá se hned kolem soulože… a to je když Wendy s Jakem probírá budoucnost a narovinu mu řekne, že nechce děti… nejspíš jen díky tomuhle momentu se dostáváme alespoň na tu jednu hvězdičku společně s plynulostí textu.
Je mi fakt líto, že hodnotím takhle hrozně, ale prosím prosím prosím!
Já chci číst české autory, ale věnujte těm příběhům prosím péči! I ten vymyšlenej příběh si zaslouží trochu lásky, a hlavně té vaší jako autora… Tady mi někdy přišlo, že i sama autorka nenávidí svou hlavní ženskou postavu a dělá z ní na sílu blbku co přemýšlí jižním regionem...
Číst více
Číst více