Vreštiaca lebka a iné poviedky

Jeden z príkladov tých zaujímavejších autorov duchárskych a strašidelných príbehov. Zaujali ma hlavne tie s námorníckou tematikou (aj Lovecraft sa neskôr inšpiroval Crawfordom), ale celkovo všetky v knihe majú ponurú gotickú atmosféru a zaujímavo budované napätie. Kto má napr. rád Poea a Montague Rhodes Jamesa, toto je povinnosťou. 4,5*

„… prečo byste mali žiť? Ja mám sto rokov a čo mi život dal? Začiatok je oheň, koniec je hŕba popola. Medzitým je len ohromné množstvo bolesti. Nechaj ma spať, keď už nemôžem umrieť.“ Jak mám rád podobné závany zatuchlých, zaprášených gotizujících a klasických strašidelných příběhů. F. M. Crawford umí skvěle navodit atmosféru a hrůzu, zde alespoň ve většině povídek. Kromě klasických domů a rodinných spletitostí hodně rád navštěvuje mořské dálavy, respektive lodní paluby a podpalubí, což jeho příběhů dodává na mrazivé exotičnosti. Hodnotící škálou se sbírka pohybuje od naprostých klenotů až po lehce rozvleklé a ne úplně zajímavé příběhy, ty jsou však v potěšující menšině (asi dvě z celé knihy). Od nejlepší k nejslabší bych povídky seřadil následovně: MŔTVY ÚSMEV (*****), HORNÁ KÓJA (*****), HOVORIACA BÁBIKA (****), MUŽ CEZ PALUBU! (****), PRETOŽE KRV JE ŽIVOT (3,5*), VREŠTIACA LEBKA (3,5*), TRINÁSTY HOSŤ (**), PRI RAJSKÝCH VODÁCH (**).