Vražedkyně

Docela zajímavá kniha... Tvrzní, že obrovského násilí jsou schopni jenom muži... tomu po přečtení téhle knihy opravdu nevěřím. Některé příběhy byly opravdu silná káva a musela jsem to zpracovat. Na můj vkus v knize bylo až moc povídek. Byla bych radši, kdyby jich tam bylo míň, ale zase by byly delší. Některé byly opravdu krátké a strohé, ale na druhou stranu... jsem za to i ráda. Asi bych nechtěla moc dlouho číst o vraždění sekyrou, trávení lidí jedem, kanibalismu, o krutém zacházení s otroky... Hrůza!

Psáno žurnalistickým stylem, místy bulvárního charakteru (Bathoryová byla zřejmě šílená sadistka, avšak koupání v krvi patří pouze do říše legend - to by mohla Wrightová vědět). Je vidět, že knihu napsala Američanka, poněvadž příběhy jejích krajanek jsou v knize zastoupeny nejvíce. V knize jsou krátké medailony desítek vražedkyň - ovšem v řadě případů se jedná o "vražedkyně". Vedle sebe jsou tak v knize na jedné straně kreatury Darja Saltykovová, Susan Atkinsová, satanistka Monvoisinová (viz Angelika a král), madagaskarská královna Ranavalona, travičky apod., na druhé straně bojovnice proti tyranům jako Boudicca, Zenobie či Charlotta Cordayová, nebo dokonce účastnice protinacistického odboje Virginia Hallová a Freddie Oversteegenová. Publikace tedy míchá hrušky s jablky, přesto klady převažují. Díky ní jsem se dozvěděl řadu nových zajímavých informací.