Vražda na Velký pátek

Na moje gusto je tahle detektivka poněkud STERILNÍ. Vlastně je to příběh o slušném nekonfliktním děvčeti, které si neustále s někým povídá. Pravda, ten motiv čtyřicet let odloučených dvojčat je poměrně silný, ale příběh, postavený jenom na takto vratkých nohách žádným architektonickým skvostem být nemůže. Samotné hrdinčino „vyšetřování“ je docela uvěřitelné, stejně jako pomalu se objevující obrysy dávno zapadlého příběhu vraždy, ale pořád tomu jakoby něco chybí. Za poněkud slabší považuji i samotný DŮVOD, proč se hrdinka pustí do vlastního vyšetřování. A trochu neobratně (a zcela omšelým způsobem) je vylíčen i závěrečný „rádobythrillerový“ střet vypravěčky s pachatelem. Na závěr ještě malá poznámka pod čarou: Člověku jako já, který si stěží vybaví, co dělal minulé pondělí, připadá poněkud za vlasy přitažené, když tolik lidí dokáže detailně popisovat události, ke kterým došlo před čtyřiceti lety… Nicméně nikdy neříkej nikdy! Třeba si někdy v budoucnu zkušebně střihnu i druhý díl…

Pořídila jsem si čtyři knihy od této spisovatelky a tahle, první díl série o bývalé jeptišce, mě teda moc nenadchl. Styl připomíná trochu Christie, ale není to ono. Hlavní hrdinka mi nepřišla moc sympatická, prostě příliš zvědavá ženská. Děj dost stagnoval, většinou zahrnoval popis prostředí nebo rozhovory se zainteresovanými osobami.