Vraní oko

Autorka patří k mým neojoblíbenějším z českých luhů a hájů ;-), a tak jsem nemohla vynechat ani tuto její knihu. Navíc je mi Josef Bergmann sympatický jako málokdo ;-). Jak už to bývá v této sérii obvyklé, případ začíná pozvolna. Nejdřív dojde ke krádeži v rámci jedné rodiny, ovšem podezřelou se stává fotografka, která byla právě také na místě činu. No a potom je okradený muž nalezený mrtvý. Nehoda nebo vražda? Po určité době je zabit také ornitolog - a kriminalisté mají hned co vyšetřovat ;-). Navíc je zde ještě jeden starší případ vraždy jedné ženy, který prozatím nebylo možné vyřešit a který, jak se ukáže později, bude s aktuálními případy úzce souviset... Musím přiznat, že mne samotnou až překvapilo, jak bylo nakonec všechno propletené, aniž bych to původně očekávala. A ostatní čtenáři pravděpodobně také. Kniha je ale zase výborná, proto neváhám a dám jí plný počet hvězdiček. Autorka mne určitě nezklamala a já jí tedy pochopitelně zachovám přízeň i nadále. PS: Knihu jsem si přiřadila k 6. bodu letošní Čtenářské výzvy, protože ji doporučuje hned čtrnáct mých oblíbených uživatelů ;-).

Kniha na mňa pôsobila skôr pokojne, ale zároveň mala takú tichú, mierne znepokojivú atmosféru, ktorá sa postupne stupňovala. Mala som pocit, že hlavnou myšlienkou nebolo len vyriešiť zločin, ale skôr ukázať, čo všetko sa skrýva pod povrchom medziľudských vzťahov, také tie malé tajomstvá, krivdy a napätie, ktoré si ľudia nesú so sebou. Postavy mi prišli veľmi realistické, neboli čiernobiele, skôr také ľudské a nedokonalé. Práve to ma bavilo, lebo som mala pocit, že každý môže niečo skrývať a nič nie je úplne jasné. Nebolo to o akčných scénach, ale skôr o tom, ako som si postupne skladala obraz o nich. Štýl bol dosť opisný, miestami až pomalší, ale mne to neprekážalo skôr to pomohlo vytvoriť atmosféru prostredia a taký ten pocit izolácie. Celkovo som z knihy mala dojem, že ide o tichú, premyslenú detektívku, ktorá stojí viac na nálade a psychológii než na rýchlom deji.