Voolik na cestách

Tahle kniha se mi zdála dle anotace a vizuálu jako zajímavá čtenářská záležitost, ale rozhodně nenaplnila má očekávání. Bez diskuze má svoje klady, ale pro mě zde byla i hromada záporů, které mi nešly přehlížet. Když začnu tím druhým v pořadí, tedy zápory, tak především byla šíleně dlouhá! Chápu, že bylo potřeba, aby Voolik něco zažil, někoho potkal a duševně povyrostl, ale těch zvířat a různých tvorů na mě bylo prostě strašně moc a já jenom odpočítávala, kdy se konečně dostaneme na konec putování. Knížka byla rovněž bohatě ilustrovaná, ale mně se ilustrace nelíbily. Nemám tenhle styl ráda, i když po čase jsem si na ně aspoň zvykla. I ono otrocké opakování (Voolikovo vysvětlování) kdo je a co hledá, mi už po pár kapitolách prostě lezlo na narvy. Na druhou stranu, vlastně se mi líbilo, jak každý osobní příběh byl zakončený veršovaným poučením, které nebylo nijak násilné a výborným nápadem byla mapka putování. Na té jsem byla vylepena furt. I konec a setkání všech kamarádů na konci bylo pěkné a dojemné. Suma sumárum, pro mě průměr, který nenadchne a neurazí. Docela by mě zajímalo, jak by na knížku reagovala věková skupina čtenářů, na kterou je zacílena. To bohužel posoudit nedokážu. Ale třeba by byly děti nadšené. Můj malý čtenář je ještě příliš malý na to, aby se stal ukazatelem.

Voolik na cestách pro nás byla moc milá knížka. Nejvíc se mi líbil příběh plný moudrosti, který nenásilnou formou ukazuje důležité životní hodnoty. Četli jsme ji společně s malým synem, který z ní ještě nepochytil všechno, ale právě u Voolika vydržel večer ležet a poslouchat. Byla to vlastně první knížka, která ho opravdu zaujala, a díky ní si začal oblibovat společné čtení před spaním. Velkým plusem jsou nádherné ilustrace a také originální názvy zvířat, které dodávají příběhu jedinečnou atmosféru a skvělá je také mapka!! Pro nás se tahle knížka stala začátkem větší lásky ke knihám, a za to jí patří zvláštní místo v naší knihovně