Vlčice a staré plemeno I.

Když to porovnám s původním nadšením z prvního dílu Vlčice, který se odehrával v tajuplné a neprobádané době přelomu tisíciletí s kombinací lehkého fantasy nádechu, tak nemohu být jinak, nežli zklamaný. Tady to prostě není ono. Příběh zachází za krajnost, kdy přestává bavit a začíná spíš otravovat. Věřím ale, že to je jenom blbě zvolený námět samotného autora. Předchozí díly mě jinak bavily. Z markomanské doby není mnoho knih...navíc není ani mnoho záznamů a tak se fantazii meze nekladou. Jen si myslím, že je třeba držet se více při zemi. Důkazem je právě tento díl.

Nevím, jestli to bylo tím, že jsem předchozí díl četl už před pěti měsíci, ale měl jsem někdy celkem potíž se zorientovat, kdo je kdo. Hlavní postavy si člověk samozřejmě zapamatuje, ale u některých lidí jsem měl celkem problém s přiřazením jejich role v předchozích knihách. Děj bohužel nedosahuje kvalit předchozího dílu, protože upadá důraz na děti noci, ale pořád se jedná o kvalitní četbu.