Vlaková loupež po česku

Velmi věrohodná krimi z divokých českých devadesátek. Od začátku příběhu známe pachatele a sledujeme jejich vývoj. Místy mi kniha připomíná svým stylem legendární Magnetky, ale to nepovažuji za negativum. Velmi chválím zvládnuté atributy a nešvary devadesátých let, konec konců autor tu dobu zažil, a také vítám ostravský dialekt a hornické, pošťácké a železničářské reálie, které dělají román autentičtějším. Citace: "Tak ty prachy Malečkovi vrať, ne?" "On už to není taky fajny stryk Josef, jak si ho pamatuješ za mala ze Dne horníků. Já sem mu volal, že ty prachy chcu vrátit," vysvětloval Ruda. "A on, že není problém, ale chce vrátit těch sedm set. Prý, že on svoji část dohody splnil." "Tak stryk Josef teď jede v lichvě? No, to jsou věci. Fakt je teda hajzl. Starému kámošovi z šachty by takové svinstvo dělat neměl."

"Éé... Nemáte stovku nazpět?" "Jestli vám nevadí drobné..." Knihu jsem přečetla již před nějakou dobou, ale nebyla jsem schopná se dokopat k sepsání komentáře. Až nyní mě tlačí čas výpůjčky, takže napravuji. Co napsat, abych vystihla svoje dojmy z čtení a verdikt o knize? Začnu tím, že ač mi trvalo dlouho usednout k napsání komentáře, knihu jako takovou jsem slupla jako malinu, a není to jen relativně útlým rozsahem. Nejprve jsem ji půjčovala tchyni, která neměla co číst, a ta mi titul vrátila po 14 dnech s tím, že se neprokousala přes popis manipulace s poštovními zásilkami. Já jsem ovšem stižená jistou slabostí pro Českou poštu, tudíž mně naopak tyto pasáže vůbec nepřišly odborné, zdlouhavé či technicky náročné, ale velice jsem si je užila. Stejně jako další informace, přesně jak píše @Dominika2111. Ač jsou hrdinové již svým úmyslem automaticky slušnou společností řazeni mezi "padouchy", souhlasím s @SBH, že v průběhu příprav i celé akce jsem jim držela palce, aby svůj úmysl dotáhli do konce. Pokračování knihy pak už bylo logickým vyústěním podobné zápletky v našich poměrech, byť zde zase musím dát za pravdu @Milonakovi, že zapojení mafie mi přišlo trošku moc, i když to byla mafie lokální. Nicméně detektivka to byla moc pěkná, oceňuji i to, že z policistů se nedělali žádní pitomci (ba naopak pitomost na konci provedl jeden z aktérů, kteří jinak měli vše tak dobře promyšleno - slovy jednoho z policistů: tohle může udělat jen debil). Postavy byly napsané krásným civilním způsobem, ostravské nářečí a pošťácká hantýrka byly už jen takovou pomyslnou třešinkou. Jediná postava, s níž jsem se nebyla s to nějak identifikovat, byla Pavlova přítelkyně - pořád netuším, zda byla do svého pošťáka upřímně zamilovaná, nebo ji vedly jen zištné motivy. A jestli počkala, až snoubenci vyprší trest... Je zjevné, že autor má k prostředí vztah, a na jeho psaní to bylo znát, tohle se prostě muselo číst s radostí! Nikde nic nedrhlo ani neskřípalo, ba naopak jsem se - a soudě dle komentářů níže - nejen já, přenesla časem do 90. let a měla jsem pocit, že v nich opravdu zase jsem, ne, že o nich jenom čtu. Věrně se mi vybavila nejen tehdejší podoba Wilsoňáku, ale i jiné detaily, třeba reálie hracích automatů nebo počítače jako něco hypertechnického a s puncem luxusu (vždyť mi tehdy ještě měli černobílou televizi a kdo měl videorekordér, to byl frajer)... Nechápu, jak si tohle všechno autor dokázal natolik živě uchovat v paměti, aby vytvořil tak zdařilé kulisy pro svůj (prý smyšlený?) příběh. Místy jsem měla pocit, jako kdybych sledovala nějaký starý kriminální film či seriál typu Malého Pitavala z Velkého města. A požitek ještě umocňovalo to, že kupu míst, kde se děj odehrává, jsem navštívila a znám je. Zvažovala jsem, že bych knihu pořídila svojí mamince, protože mi něco našeptávalo, že by se jí to mohlo číst stejně dobře jako mně. Jenže ona svého času stála na té straně zákona, která podobně vynalézavé šíbry měla za úkol dopadnout, usvědčit a potrestat, takže úplně nevěřím tomu, že by si právě kvůli tomuto čtení knihy užila. (Ačkoli by jistě ocenila, že policisté to nevzdali a z pohledu zákona měla kniha "happy end"). Na to, že jde o autorovu prvotinu, jsem nenašla žádné chyby. Doufám, že Petr Študent napíše něco dalšího a že se brzy dočkáme avizovaného filmu. (A že bude stejně dobrý jako předloha.) "Ti vlakaři jsou celkem legrační parta. Kdybych nebyl blbec a míň se učil, tak bych k nim hned šel dělat."