VKV velmi krátké vlny

Už prostá statistika obsahu téhle knížečky o ní hodně napovídá: 75 „povídek“ na 136 stranách. Některé texty jsou dokonce tak krátké, že mají jen pár vět, ale absurdna často na rozdávání. Minulost, současnost, budoucnost, sny i realita, životní moudra i banality, romantika i sprosťárny, všechno na jedné kupě bez ladu a skladu v pestré a bohaté mozaice. Ostře cílené šlehy na lásku, domov, mládí, manželství, vzájemné soužití, rozdílené postoje mužů a žen, lidské charaktery, strádání nebo smrt, jsou povětšinou notně bizarní, ale určitě ne nezajímavé. Někdy je sice trochu problém pochopit, cože chtěl autor vlastně vyjádřit, ale smyslu se člověk nakonec vždy dobere. Ať už ale budeme na Tučkovy VKV nazírat z kterékoli strany, pořád to bude literární kuriozita. Bezpochyby si najde jak nadšené obdivovatele, tak zapřisáhlé odmítače, kteří na ní nenechají nit suchou. Já sám jsem někde uprostřed těchto dvou pólů. Někdy bylo toho absurdna na mě až příliš, jindy jsem se docela slušně bavil.

Koupeno v Levných knihách a přečteno celé postupně na záchodě. Rozhodně to nebyl jen pro*raný čas.