Vítr to ví

Nádhera ! Historický román z mého milovaného Irska, který je postaven na skutečných událostech se špetkou fantasy. Dočteme se, jací jsou hrdí a bojovní Irové, kteří byli okupovaní a využívání britskou nadvládou . ( podoba s knihou kterou čtu -Dublin. Počátky - od Edward Rutherfurd) O tom, že láska přemůže věky - nádherná romantická linka. Doporučuji všem, kteří rádi čtou historické romány a určitě si přečtěte autorčin doslov. A musím přidat nádherné verše - Vytáhl jsem tě z vody, uložil na lože, ztracená opuštěná dcera, co minulost setřást nemůže. Z náklonnosti vzešla láska, rozbila srdce z kamene, důvěra nás spolu laská, slib věčný nezapomene. Ve větru je však cítit chvění, bludná duše, již našel čas, mi s pláčem znovu odletí, láká mě za sebou, snaží se spojit nás. Nechoď k vodě, milá, drž se dál od moře, nedokážeš kráčet po vlnách, jezero mi tě vrátit nemůže.

Tak tady jsem se při čtení trochu víc trápila a tři hvězdičky jsou z mé strany maximum a možná i milosrdná lež. Celkem dlouho mi trvalo se v příběhu zorientovat, pochopit co se mi autorka snaží říct a hlavně, ujasnit si v hlavě kdo je kdo. Teď, při hodnocení mě napadá jen slovo "uf". Bylo to místy velmi těžké a složité. Občanská válka v Irsku není zrovna pro mě to pravé. Tady se ještě k mé smůle probírala hlavně její politická část a to teda fakt ne! Romantická linka to aspoň trochu zachránila. Byla jsem celou dobu moc zvědavá, zda a hlavně, jak se Anně podaří dostat zpět. Konec byl sladkou , zaslouženou tečkou :) Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Čekala na mě dlouho, až úplně ve zpod hromady knih, které si chci přečíst. Vracet se k ní asi nebudu, ale určitě se nechám zase jinou knihou unést do minulosti. Irsko bych určitě jednou moc ráda navštívila. Chápu, že jeho dějiny jsou opravdu hodně krvavé, smutné, plné lidského utrpení. Jen je potřeba to v románu podat jinak.