Virální životy

„Když se život zvrtl, změnil v násilí, stal se nešťastným, většina lidí se stávala buď svědky, nebo oběťmi, a jen málo z nich hrdiny.“ „Všichni jsou teď paparazzi.“ Pan Felix I.D. Dimaro z Nigérie, žijící v americkém Torontu opět poukázal na to, jak je bílá rasa zvrácená a úchylná. Ale v jednom má pravdu, Simon Hinch, hlavní postava tohoto příběhu, si svůj osud rozhodně zasloužil. Ovšem vše kolem naplnění osudu už náruživý čtenář zná z mnoha jiných příběhů. Od ducha ve stroji (v tomto případě telefon), naplnění pomsty, až po mnohé, dlouho očekávané a předvídatelné, „zvraty“. Takže tohle je obyčejný průměrný příběh, který vás sice možná osloví a to v tom případě, že si ihned na internetu najdete zde zmíněné stránky o Smrti v přímém přenosu. Jsou tři a prý plně funkční. Citát: Lidé rádi vidí umírat jiné lidi, ale když slyší, jak to probíhá, je to skutečné. Mnohem osobnější zážitek.

Husí kůži nahánějící zrnko temnoty člověka přinutí zamyslet se nad faktem, co jsou někteří lidé schopni udělat pro svou sledovanost na netu. Vůbec si nedovedu představit, že bych si v klidu nahrávala něčí neštěstí a pak ho sdílela s miliony lidí jenom pro svůj prospěch - bohužel takových lidí je dnes opravdu hodně. Nechutný příběh se odvíjí rychle a člověka vtáhne, je poněkud předvídatelný, ale nakonec jsem byla ráda, že hlavního "hrdinu" jeho karma dohnala a naplnila známý Cicerův citát Suum cuique - každý dostane, co si zaslouží.