Vinice v Provence

Tahle kniha ničím nevybočuje je nenápadná, ale i přesto si mě získala svou anotací. Miluji příběhy, kdy někdo něco nečekaně zdědí. Ať je to dům, chata nebo vila vždy je to pro mě zajímavé téma. Tady Ava zdědí vinici v Provance. Jako malá si ji pamatuje, když na prázdniny jezdila k dědečkovi a velmi si to tam oblíbila. Jenže něco sev minulosti stalo a Ava už jako dítě a ani pak jako dospělá už k dědečkovi jezdit nesměla. Její maminka ji nikdy nevysvětlila důvod a teď už je taky mrtvá. Ava zrovna prochází hrozným obdobím, život jako takový se ji hroutí. S neschopným manželem se chce nechat rozvést a toho času teď bydlí u své kamarádky. Tato úřední obálka ji pomůže změnit život. Něco končí a něco hezkého začíná. Ono to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Vinice není v takovém stavu, jaký si Ava pamatuje a jestli ji chce udržet, bude na to potřeba hodně sil. Jedná se o pohodové čtení, které jsem si neskutečně užila. Jakmile se do příběhu ponoříte, zaručeně už knihu z ruky nepustíte. Prostředí Provence mě uchvátilo. Na dovolenou bych tam jela hned. Avě jsem fandila a moc ji přála, aby se našla a začala znovu a šťastně. Krásné, milé čtení pro ženy.

Ničím nepřekvapí, ani nenadchne. Dostanete to, co slibuje. Strašně dlouho mi ale trvalo, než jsem se začetla. Obvykle mám ráda knihy s barvitými popisy, ale tady mě to první třetinu knihy ubíjelo. Ohledně výroby vína mám pocit, že některé věci se ztratily v překladu... O vinařství mám trochu povědomí, takže mi popis výroby a "laboratoře" Jeana-Marka úplně nepřišly v pořádku. I jednání některých postav bylo těžko uvěřitelné. Romantická oddechovka na víkend. Nic víc.