Vězenkyně

Autobiografický a neuvěřitelný životní příběh, neuvěřitelný ne v tom smyslu že bych pochybovala o pravdivosti. Je příšerné co se může odehrávat - a odehrává, i v přítomnosti nebo relativně nedávné době. Važme si vždy toho kde jsme. Knížka se trochu obtížněji čte.

Popravdě jsem dost dlouho váhala, jestli si mám knihu přečíst. Ale jednoho dne jsem se do toho opřela a řekla jsem si proč ne. Začátek byl velmi pohádkový, kdy Malika popisuje život v paláci s princeznou, ikdyž časem se ji život v paláci omrzí a neustále se ji stýská po rodině. V další fázi popisuje život mimo palác s rodinou, kdy si díky nově získané svobodě užívá života na večírcích a fláká školu. Pak se ji stane nehoda a její život se obrátí naruby. Dál následuje uvěznění, které je ještě relativně mírné oproti těm následujícím. Neustále se je snaží podporovat rodina zvenčí a proto jim tajně posílají knihy, píšou si dopisy apod. Poslední část vězení je pro mě velice odporná. Musejí jíst jídlo, které jim pokálejí krysy, všichni mají choroby, trpí hlady apod. Velice neuvěřitelný příběh. Nedovedu si představit, jak by takové utrpení a ponížení mohl někdo přežít. Hlavně jak musely trpět ty děti, které strávili tolik let v zajetí. Opravdu neuvěřitelný příběh, ať už je autentický nebo vymyšlený.