Vetřelci na střeše světa

Mám určité výhrady, ale nebaví mě se jimi příliš zaobírat, takže si je nechám pro sebe. Kromě toho už mám alergii na slovo "rusofob", které se asi dvakrát vyskytuje i v tomhle díle; používá se poslední dobou příliš často, přitom u nás jsme byly celá desetiletí vychováváni jako amerikanofobové, a přesto, že jich je v současných Čechách opravdu hodně, nikde to slovo nevídám a neslýchám. Ale to je jen povzdech mimo téma. "Buddhismus se do Tibetu poprvé dostal v polovině 7. století a představoval pro Tibeťany pozoruhodnou proměnu. Až do svého obrácení k buddhismu byli vždy bojovným národem s dobyvačnými ambicemi, který představoval neustálou hrozbu pro své sousedy, zejména Číňany. Nějkou dobu dokonce ovládali Čchang-an, starobylé hlavní město Číny, a okupovali prakticky celé Kan-su, velkou část S´-čchuanu a severního Jün-nanu, stejně jako severní Barmu a Nepál. Po postupné konverzi k buddhismu s jeho mírumilovným poselstvím však kdysi obávaná pověst Tibeťanů jako bojovníků začala upadat. Nakonec se kolem 10. století rozpadla i poslední část jejich říše. Tibeťané se stáhli za své horské hradby a začala jejich staletí trvající izolace."

„Potála předčila i ta nejodvážnější očekávání. Zlaté kopule zářily na slunci jako ohnivé jazyky a v srdcích poutníků z pustých plání musejí vzbuzovat úctu a bázeň. Stavba by byla dominantou, i kdyby stála v Londýně, a Lhasa je jí téměř zastíněna.“ O Tibetu má běžný člověk pravděpodobně alespoň základní povědomí, tedy něco ve smyslu: vysoké hory, mrazivá pustina, lámové, buddhismus, dalajláma, buddhistické chrámy a kláštery, okupace rudými gardami a touha po nezávislosti na Číně. Tohle je kniha, která má potenciál otevřít čtenáři úplně nové obzory. Hlavním oblastí zájmu je pronikání zápaďanů do tehdy zcela uzavřeného a izolovaného království Tibetu, svého času závod, zejména v druhé polovině 19. stol. a zkraje stol. 20. Autor začíná stručnými dějinami Tibetu, historickými souvislostmi, popisem tibetské společnosti, náboženství, zvyků, trestů, způsobu vlády, nezvyklé krutosti obyvatel, systému dalajlamů a pančhenlamů, též prostředí nejvyšších velehor, vysokohorské pustiny, která měla na formování Tibetu a Tibeťanů zcela zásadní vliv. Ostatně velehory, historické souvislosti a společenské reálie celé oblasti tibetské náhorní plošiny se vrací též v průběhu dalšího textu. Následují příběhy jednotlivých výprav, kdy nejvyšší metou je dosažení a návštěva Lhasy. Příběhy jsou to více či méně zábavné, více či méně zajímavé, nelze neobdivovat odvahu, enormní nasazení a nekonečné odhodlání, a druhé straně často neskutečnou naivitu a nepřipravenost jednotlivců i skupin ve snaze dosáhnout cíl. Dobrodruzi a špióni, kteří pro Západ objevovali Tibet, kreslili první mapy, měřili první osmitisícovky. Mnozí zaplatili cenu nejvyšší. Příběhů je mnoho, dobrodruhů, cestovatelů, snílků a hledačů slávy byly zástupy, později může text díky tomu působit poněkud repetitivně. Za sebe vyzdvihuji zejména pohled na historii pronikání a objevování Tibetu, pohled na „Velkou hru“, geopolitický a strategický zápas o vliv a moc ve střední Asii mezi Britským impériem a Ruskem, pohled na tibetskou společnost, její strukturu, zaostalost, bídu, násilí, askezi a krutost a vnitřní rivalitu, extrémní nenávist k cizincům, a v neposlední řadě pohled na tibetský mysticismus, buddhismus a náboženství obecně, vč. předbuddhistické duchovní animistické tradice „bön“. Text je psán z pozice západního autora, od vydání se pohled na dějinný vývoj trochu posunul a pozměnil, výklad může místy působit lehce zastarale a překonaně. I přesto kniha nabídne vysokou informační hodnotu a čtenáři zpřístupní oblasti a události, které obvykle nebývají předmětem mainstreamového zájmu. Zájemcům o historii a Tibet jednoznačně doporučuji.