Venkovské sídlo Zlaté časy

I já jsem byla velmi natěšena na další novou sérii po Panském domě -která se mi velice líbila ,ale tentokrát jsem docela zklamaná.Příběh panství Dranitz,kam se po pádu Berlínské zdi vrací sedmdesátiletá Francizka ,aby zde strávila zbytek života.Ve svých vzpomínkách se v knize vrací do minulosti,kdy zde prožívala šťastné časy.Pro mě byl děj dost zdlouhavý.

Kniha je sice výborně napsaná a dobře se čte, ale mně se nelíbila do té míry jako Panský dům od této autorky, který se mi dostal do rukou v minulém roce. Jsem si jistá, že to bylo zvoleným tématem. Hodně mne zajímala linie z minulosti, z druhé světové války. A vykreslení toho, jak tenkrát rodina von Dranitzových žila - to bylo (aspoň podle mého názoru) doslova strhující. Ale to, co se dělo v letech 1990 a 1991, mne nedokázalo zaujmout už tolik. A přistihla jsem se dokonce i místy, že děj ani tolik nevnímám. Za to všechno tedy strhávám jednu hvězdičku... Ale na závěr bych chtěla dodat - nedejte se odradit mým hodnocením a knihu si zkuste přečíst sami ;-). Autorka totiž psát umí a příběh je zajímavý, kromě toho musím přiznat, že jsem dokonce i nějakou tu slzičku uronila. Tomu se totiž neubráníte, když si uvědomíte, jaké bezpráví se lidem tenkrát dělo. A to jak za války, tak i po převratu...

Kniha je sice výborně napsaná a dobře se čte, ale mně se nelíbila do té míry jako Panský dům od této autorky, který se mi dostal do rukou v minulém roce. Jsem si jistá, že to bylo zvoleným tématem. Hodně mne zajímala linie z minulosti, z druhé světové války. A vykreslení toho, jak tenkrát rodina von Dranitzových žila - to bylo (aspoň podle mého názoru) doslova strhující. Ale to, co se dělo v letech 1990 a 1991, mne nedokázalo zaujmout už tolik. A přistihla jsem se dokonce i místy, že děj ani tolik nevnímám. Za to všechno tedy strhávám jednu hvězdičku... Ale na závěr bych chtěla dodat - nedejte se odradit mým hodnocením a knihu si zkuste přečíst sami ;-). Autorka totiž psát umí a příběh je zajímavý, kromě toho musím přiznat, že jsem dokonce i nějakou tu slzičku uronila. Tomu se totiž neubráníte, když si uvědomíte, jaké bezpráví se lidem tenkrát dělo. A to jak za války, tak i po převratu...