Velmi osobní zpověď

tak...čím začít ? četla se dobře, rychle, odsýpalo...styl psaní velice nenáročný, Tereza zřejmě mluví, jak jí huba narostla a navíc text budil dojem , že jej po sobě ani nečte několikrát dokola to samé, některé pasaáže navíc nenavazovaly a nedávaly smysl. Upřímně pochybuji o její motivaci knihu napsat - fakt nemyslím, že chce chránit jiné "naivní" holky, spíše si přivydělat legálněji nějaké peníze... Čeekala jsem mnohem větší drsárnu, místo toho jsem dostala příběh holky, které nebylo nic svaté a ještě je na sebe hrdá - oceňuji sebevědomí. Zajímala by mě taky rodina - jaké tam byly vztahy, jak to celkově měli nastavené, když (jak už zmínili laskaví čtenáři předemnou) od 11 kouřila, školu nedokončila, protože se jí nechtělo, a nejjednodušší bylo živit se prodejem vlastního těla ... poté, co zakotvila v krimu, ji rodina nadále milovala a opečovávala, co to šlo. Edukativní ? podpůrné určitě ano... Samotné vězení jsem si teda představovala mnohem hůř...Tereza tam opět řeší jen svůj vzhled a pak zástupné zdravotní problémy... Asi kniha nevyzněla, jak Tereza plánovala (minimálně pro mne), ale účel zřejmě splnila...něco z toho kápne. A co druhý díl ? jestli potkám v knihovně, přečtu si. Třeba se časem někam posunula. (i forma psaní) A zda bude mít kniha výchovný efekt ? husičky toužící po lehkém výdělku a hezkých kabelkách podle mě naprosto mine... Drtivá většina čtenářů této knihy patří do jiné sorty lidí a vede život úplně jinak. Vyslechla jsem, nesoudím. Kniha šla napsat i lépe, ale je to Terezina volba. Zdá se, že teď je spokojená, aspoň nám to tvrdí, tak jí věřme. Howgh !