Velké a vzácné věci

Třetí přečtená kniha od Rebeccy Yarros a jednoznačně se stává jednou z mých nejoblíbenějších autorek. Její knihy mají spád, přesah a jsou neskutečně čtivé. Nebudete je chtít odložit. Nejinak tomu bylo i u knihy Velké a vzácné věci, která v českém překladu vychází 12. 11. Camden se po deseti letech vrací z armády do rodného městečka Alba. I když si myslel, že se to nikdy nestane, tak ho hlasová zpráva od nemocného otce přivedla zpět. Jeho otec trpí Alzheimerovou chorobou a Camden je jediný člověk, který by mohl přesvědčit jeho staršího bratra Xandera, ohledně péče o otce a jeho posledního přání - zemřít doma tak, jako kdysi jeho žena (matka Camdena a jeho bratrů). Pan Daniels si nepamatuje, že by syna o návrat požádal a jelikož mu stále dává za vinu smrt jeho nejmladšího syna Sullivana, nechce se na Cama ani podívat. Camden se ale nevzdává a rozhodne se zůstat v domě po strýci a otci pomoct. Je tu ale další záležitost, o které si myslel, že se nikdy nestane. Setkání s Willow. Tehdejší přítelkyni jeho mladšího bratra Sulliivana. Ale také ženy, kterou vždycky miloval. Co by ale vztahu Willow a Camdena řekla rodina a obyvatelé městečka? Camden měl vždycky pověst potížisty. Tentokrát potřebuje místní obyvatele na své straně a nehodlá způsobit další problémy. Bude se prostě od Willow držet dál. Jenže to se lehko řekne. Jedná se o nádherný romantický příběh na jehož konci zjistíte, co vše Camden vzal na sebe, aby ochránil ty, které miloval. Zamilujete si obě hlavní postavy. Cam i Willow mají mnoho společné. Nevzdávají se, je jim jedno, co si o nich myslí ostatní. A jdou za štěstím s obrovským odhodláním. Willow budete chtít za kamarádku. Camdena za muže. Knihu vám mohu jednoznačně doporučit. Moc děkuji nakladatelství Batonet za poskytnutí recenzního výtisku.

Romantická kniha, aniž by na mě byla přeslazená, a s postavami, se kterými mi bylo dobře. Camden se po letech vrací do rodného městečka, kde na něj čeká nemocný otec, nevyřešená minulost i Willow. Jeho návrat provází spousta předsudků a postupně vychází najevo, že první dojem nemusí o člověku říkat všechno. Právě Camden mě příjemně překvapil. Byl mi sympatický od začátku a s tím, jak jsem ho poznávala, jsem si ho oblíbila ještě víc. Jeho osobnost pro mě patřila k nejsilnějším stránkám knihy. A Willow? Ta by klidně mohla být moje kamarádka. Je příjemné číst romantiku, ve které si oblíbíte oba hlavní hrdiny a chcete s nimi zůstat i o pár stránek déle. Přesto se našla drobnost, která mě při čtení opakovaně vytrhávala z děje. A překvapivě nesouvisela se samotným příběhem, ale s českým překladem. Slovo „lucidní“. Samo o sobě je samozřejmě naprosto v pořádku. Problém jsem měla s jeho použitím v dialozích, kde na mě působilo nepřirozeně a poněkud strojeně. Věřím, že by v daných souvislostech bylo možné zvolit běžnější výraz nebo přirozenější slovní obrat, který by lépe odpovídal mluvenému projevu postav. Je to zdánlivá maličkost, ale právě takové detaily mohou narušit jinak velmi příjemný čtenářský zážitek. Naštěstí ne natolik, aby mě připravily o radost z knihy. Přesto ve mně zůstal hlavně příjemný pocit ze společného času s Camdenem a Willow. Rebecca znovu ukazuje, že dokáže psát o citech s lehkostí, aniž by je připravila o jejich intenzitu. Vyprávění má příjemné tempo, nikde zbytečně nedrhne a stránky ubíhají téměř samy. Takže mi kniha nabídla přesně to, co jsem zrovna potřebovala.