Velká hra

Když se dva až čtyři perou, tak se ti další smějou. Ovšem, jak známo, tak ten ten poslední se směje naposled. Výborná novela známého recenzenta především sci-fi a fantasy (ale i jiných žánrů) Jana Procházky rozehrála vpravdě špionážní hru evropských mocností v době po velké válce. A protože válka nikdy nekončí jsme svědky boje o záchranu světa a míru, neboť jde o vpravdě nebezpečný vynález. K tomu všemu se dostala horlivá a statečná novinářka, která je hlavní hrdinkou, a my se s ní pohybujeme nejen v matičce Praze, již autor miluje, ale po celé Evropě. Také tu mají svou úlohu nejen fiktivní, ale také reálné historické postavy. Není nouze o tajemství, akční scény a nechybí nadsázka a humor. Zaujme nápaditá obálka, kterou má na svědomí Michal Březina a potěší patřičně precizicní a stempunková mapa od Adély Stopky. Myslím, že Velká hra na malém formátu pobaví nejen teenagery, ale i dospěláky! A možná dospěláky ještě víc... :-)

Krátké, ale sympatické. Nicméně dějově slabší, spíše jak slohová práce, jak kniha. Kvituji české reálie a osobnosti. A vlastně i to, že si to zřejmě nemělo na nic hrát, asi trochu parodie ve stylu Adély či hradu v Karpatech. Ale co pro mě byl nepřekonatelný problém, to byla "ich" verze v ženském rodě. Jsem macho alfa a mému hetero já to prostě trhalo oči :-) . Třetí osoba by tomu mnohem více slušela. Ale jinak povedená jednohubka. Musím se podívat, zda není z českých reálií více steampunk děl...