Velikáni a malikáni

Roztomilé povídání pana Ulče, jak se na svých cestách světem potkával s krajany -emigranty.Vše je psáno netradičním způsobem, třeba rozhovory s Janem Třískou, Jiřím Voskovcem, manželským párem Z.Salivarová a J.Škvorecký, s Egonem Hostovským, členem "Táfl rundy" MUDr. K.Steinbachem - to jsou namátkou vybraní ti známí. Ale slyšeli jste o knihkupci na ostrově Tahiti, v městě Papeete, Rudolfu Klímovi ? Jako emigrant se dostal hodně daleko. Samozřejmě Tahiti je ostrov krásných žen, jednu z nich si vzal, porodila mu krásné dcery, z nichž jedna, pokud budete v Papeete a zajdete do tamního knihkupectví vás obslouží s použitím perfektní češtiny. Další raritou je na Nové Guinei paní Zdena Ryšavá, bývalá studentka též emigrovala. Do Austrálie. Na rozdíl od mnohých odtud odešla a usadila se mezi kanibaly. Profese ? Velice oblíbená kuchařka. Kanibalům prý nejvíce od ní chutná "vepřo, knedlo, zelo". Žije tam v pohodě a naprosto spokojená. A takových příběhů je na 260 stránkách dostatek. Já jsem se bavil. Co vy ?

Velice povedené vyprávění, i když místy trošku zlomkovité a kaleidoskopické. Vyprávění o vlastním životě autora-emigranta se střídá s rozhovory se známými i méně známými našinci v zahraničí, výčtem jejich úspěchů i neúspěchů, doplněno i faktografickými údaji z různých zdrojů i autorovými postřehy. Nechybí momenty vtipné i dojemné, všední i ty těžko uvěřitelné. Stylem psaní mi připomněl jiného "odrodilce", Luďka Frýborta.