Věk rudých mravenců

Hladomor na Ukrajině: Tragédie, která zasáhne každého. Některé knihy dokážou proměnit naše vnímání světa. Věk rudých mravenců od Tani Pjankove je jednou z nich. Čtení mě zasáhlo tak hluboce, že jsem knihu musela několikrát odložit, abych si dokázala utřídit myšlenky a vůbec pokračovat. Příběh sleduje tři hlavní postavy – Dusju, Svyryda a Solju – jejichž osudy se zdají být zpočátku odlišné, ale postupně se protínají a společně reflektují nejen zoufalství a utrpení, ale i zbytky lidskosti v době vrcholícího hladomoru. Na pozadí těchto osobních příběhů se odehrává děsivý obraz zániku tradičního života na ukrajinské vesnici, který byl nelítostně rozdrcen tlakem sovětského režimu. Tato bezohledná mašinerie zbavila lidi nejen jídla, ale i důstojnosti a naděje. Hlad se v tomto románu stává téměř živoucí bytostí, nelítostnou silou, která ničí vše, co jí stojí v cestě. Každá stránka působivě zachycuje otřesnou realitu těchto let – lidskou degradaci, šílenství vyvolané hladem, ale i zoufalou snahu uchovat si poslední záblesky důstojnosti. Číst o tom, jak hluboko může člověk klesnout, mě donutilo zamyslet se nad tím, co všechno považujeme za samozřejmé. Naše běžné problémy se ve světle této knihy jeví jako bezvýznamné. Věk rudých mravenců je mnohem víc než jen příběh o přežití – je to silné svědectví o lidské vůli, zlu, které dokáže člověk páchat, a nezapomenutelná připomínka tragédie, která nesmí být zapomenuta. Pokud hledáte knihu, která vám rozšíří obzory a hluboce vás zasáhne, vřele doporučuji.

Drsná pravda o krutém období hladomoru na Ukrajině. Děj se odehrává v roce 1933, kdy hladové šílenství dosahuje svého vrcholu. V mnoha případech se objevuje i kanibalismus, vymírají celé vesnice. Všechna jména a příběhy jsou skutečné. Tuto knihu si budu pamatovat hodně dlouho, nedá se na ni jen tak zapomenout.