Večírek s kasuárem

Podivný, exotický, fascinující i smrtelně nebezpečný kasuár jako katalyzátor nesmělého, banálního a sem tam hlubokého, v první řadě však autentického přemítání o vztazích, přátelství, smutku, strachu, lásce, radosti, životě a smrti. Zápletka, která jako by vypadla ze Stop hrůzy, je svým způsobem zcela prostá, přesto nesmírně podmanivá. Jen to množství postav je trochu přestřelené. I v závěru jsem se pořád ještě ztrácel v tom, kdo je kdo, kdo je čí kamarád a kdo je do koho zabouchnutej.

Tohle je jednohubka. Chutná. Studentka Iza slaví narozeniny. Na party do domu jejích movitých rodičů přijíždí spousta mladých lidí. Někteří jsou její nejbližší přátelé. Někteří jsou pozváni z povinnosti. A jeden účastník ani pozván nebyl. Na oslavě se objeví vzkaz, že Ezio zemře, pokud se někdo nedotkne do jedné hodiny v noci kasuára, který žije na sousedovic zahradě. Je to sranda? Nebo reálná hrozba? Ezio je všemi oblíbený kluk. Kasuár je velký, nebezpečný pták. Pomalu se rozjíždějící večírek se postupně mění v chaotický boj o životy. Ezia. Kasuára. I odvážlivce, který k němu vleze do výběhu. Příběh se skládá z pohledů jednotlivých účastníků. Každá postava promluví dvakrát, třikrát. A to je podle mě škoda. Čtenář nemá moc času je poznat. Při každé nové kapitole jsem listovala zpátky, abych si připomněla, kdo je kdo, kdo koho miluje, které postavy spolu pečou a kdo je místní otloukánek. A když jsem se konečně zorientovala, byl konec. Za mě by příběhu prospělo trochu rozšíření. Postavy jsou zajímavé a klidně bych s nimi strávila víc času. Na druhou stranu právě díky krátkosti je to svižné čtení, které rychle odsýpá. I přes svoje slabiny bych knihu doporučila. Je to zajímavý pohled do hlavy mladé generace Italů a zároveň docela neobvyklá party, na kterou jen tak nezapomenete.Jen si k ní vezměte papír a tužku. Na poznámky.