Ve stínu Jupitera

Po dlouhé době jsem sáhla po sci-fi a bohužel musím říct, že mi to úplně nesedlo. Rozhodně nechci označit knihu za špatnou, to vůbec ne, jen se obávám, že v tomto žánru nemám načteno tak, abych si knihu dokázala užít. Co mě zaujalo, byl primárně motiv neznámé hrozby, izolace, dokonce i mimořádné schopnosti jedné z postav. Ač v omezeném prostoru, je v příběhu poměrně dost postav, ale jsou dobře popsané, každá má svoji roli a i docela specifickou osobnost. To mě na příběhu bavilo. Prostor, ve kterém se příběh odehrává, je pro mě natolik neznámý, že jsem si ho jen těžko představovala. Autor pojal zpracování poměrně detailně, možná až rozvlekle. Většinu času se pro mě příběh dost táhl, nemohla jsem se začíst a jen jsem doufala, že přijde nějaká akce. Přišla, ale nedokázala zvrátit můj konečný názor. Upřímně jsem byla ráda, že mám knihu dočtenou. Pokud máte sci-fi načteno a nevadí vám delší detailní popisy, pak vás kniha bude moc bavit. Pro mě ale bohužel nebyla.

Přestože sci-fi není žánr, který bych měla nějak výrazně načtený, Ve stínu Jupitera mě nalákalo už samotným námětem. Vesmír, záhadná anomálie, možné setkání s něčím mimozemským a postupně rostoucí hrozba? Tohle je přesně ten typ sci-fi, který ve filmové podobě miluju. I když mi u některých technických pasáží létaly myšlenky sem a tam, nebylo tam asi nic, co by mě nějak extra zarazilo. Největším kamenem úrazu pro mě nakonec bylo tempo. První část se rozjíždí opravdu pomalu a teprve někdy kolem poloviny jsem měla pocit, že teď konečně přichází to, na co jsme dlouho čekali. Příběh nabral spád, objevilo se napětí i akce a chvíli mě to opravdu drželo a čekala jsem, co bude dál. Jenže potom se to zase vrátilo k původnímu tempu a některé pasáže na mě působily zbytečně nataženě. V jednu chvíli jsem se tak přistihla, že už nejsem zvědavá na další kapitolu, ale spíš na to, kolik stran mi ještě zbývá do konce. Mrzelo mě i to, že jsem si nevytvořila výraznější vztah k žádné z postav. U příběhu, ve kterém jde o tak velké věci, bych chtěla jejich osudy prožívat mnohem intenzivněji. A protože bylo poměrně brzy čitelné, k jaké události celý příběh směřuje, ani závěr už pro mě nepřinesl větší překvapení. A právě proto mám z knihy trochu rozporuplný pocit. Nápad je skvělý a potenciál obrovský, jen bych osobně ocenila výrazně svižnější zpracování. Takhle bych knihu doporučila především čtenářům, kteří mají sci-fi opravdu rádi (a mají ho hodně načteno) užívají si pomalu budované příběhy a nevadí jim, když si kniha se svou velkou vesmírnou show dá pořádně načas. :)) Za poskytnutí knihy v rámci spolupráce moc děkuji @nakladatelstviepocha :)