Ve stínu Alberta Einsteina

Moje první kniha z edice Žena a věda, a určitě ne poslední. Tím jsem si jistá! Líbí se mi, jak je napsaná – opravdu čtivě, fundovaně a citlivě, a také to, že je v ní málo vědy a hodně života. Hořkého i sladkého. Tak má myslím vypadat hold - žádná přílišná adorace a jednostrannost, ale přiznání chyb a schopnost vidět věci širším pohledem, pohledem druhé, třetí,… strany. Kniha má takovou zvláštní, nepojmenovatelnou náladu, ke které výborně přispívají jednak fotografie, a jednak úryvky z korespondence a deníků. Vybírám pár vět ze stran 47-48, tj. část Milevina prvního dopisu Albertu Einsteinovi pocházejícího pravděpodobně z konce října roku 1897: ,,Je to už dosti dávno, co jsem obdržela Váš dopis, a bývala bych Vám odpověděla hned a poděkovala za obětavost, s níž jste mi napsal čtyři dlouhé strany, a projevila trochu radosti, kterou jste mi připravil společnou túrou, ale řekl jste mi, abych Vám napsala, až budu mít dlouho chvíli. A já jsem tak poslušná (můžete se přeptat u slečny Bächtoldové), že jsem čekala a čekala, až budu mít dlouhou chvíli; dodnes však bylo mé čekání marné a já opravdu nevím jak se zachovat; mohla bych čekat do soudného dne, ale potom byste mě právem považoval za barbarku, a když teď píšu, mám zase špatné svědomí. Dlím nyní, jak jste už zjistil, pod německými duby v krásném údolí Neckaru, které teď bohužel stydlivě skrývá své půvaby v husté mlze, a já si můžu oči vykoukat, ale vidím jen cosi tak pustého a šedého jako nekonečno. Nevěřím, že je to vinou stavby lidské hlavy, že člověk nemůže pochopit nekonečno; jistě by to dokázal, kdyby nebyl odmalička, jen co začne rozum brát, tak strašlivě poután k zemi, nebo dokonce k hnízdu, vězněn ve čtyřech stěnách, ale kdyby se mu umožnilo trochu se toulat ve vesmíru. Nekonečné štěstí si člověk umí představit, nekonečný prostor by jistě mohl taky pochopit; myslím, že by to bylo ještě snazší (…).“ Stojí za přečtení!

Mám ráda, když se ukáží oba protipóly ... Nikdy není nic černobílého a těžko ze své pozice mohu všechna fakta ověřit .. Ale věřím, že ženská píle a důvtip chlapy posouvají. V té době se musela dost vymykat zvykům a o to byl takový život složitější a odvážnější. Díky za takové knihy ...