Vždy jsem rád, pokud se mi autor ozve s tím, že by byl rád, abych si jeho knihu přečetl a napsal malé zhodnocení. Pro mě to znamená možnost přečíst si knihu (navíc zdarma :-)) kterou bych mohl v záplavě nových knih na trhu přehlédnout, mít možnost vstřebat příběh zpravidla začínajícího autora a zároveň se ujistit, že česky píšící autoři mají co nabídnout. Při prvním pohledu na obálku zde na databázi jsem se nejdříve lekl. "To má být příběh pro děti?" optal jsem se sám sebe... při bližším zkoumaní jsem však rozeznal (snad správně) herní kostky AD&D a Dračího doupěte... Bude mi 40 a hrajeme to s "klukama" (fotrama od rodin stále). Takže tady plusový bod. Knihu jsem si vzal jako rukojmí do vlaku, abych zabil málo zajímavou cestu čítající přes dvě hodiny. Ruku jsem měl šťastnou. Během chvíle jsem se zanořil za Corielem, Velehlasem, anděli i Spasitelem. Strany i cesta ubíhala a já byl jemně rozladěn, že už musím vystupovat. Během cesty zpět mě kniha slušně pohltila, neb myšlenky na to, jak funguje Zhouba, co má kdo za lubem a zda je přítel skutečně přítelem či jak se množí andělé mi nedaly vydechnout. Dnes ráno jsem knihu dočetl a musím uznat, že závěr opravdu stojí za to. Celou knihu totiž provází nemalé množství velice chytrých myšlenek, dokreslující příběh, zrcadlící charakter hrdinů. Jednou z nich je i citát mého oblíbeného Kurta Cobaina: "Je lepší shořet, než vyhasnout." - další bod nahoru :-) Pokud bych měl knihu hodnotit jako celek, za mě je to výborné nenáročné fantasy z bitevního pole s morálním přesahem nutící k zamyšlení. Vše je vyšperkováno příjemným humorem (trpaslíci jsou top!) a dostatkem akce. Držím palce v další tvorbě!

Klasická fantasy z žánru meče a magie, která je vyprávěna z pohledu tří hlavních postav. Všechny tři jsou nějakým způsobem zajímavé. Jeden je geniální taktik, druhý je jediným přímým zástupcem svého boha a třetí je nadpozemská bytost postupně stravovaná pozemskými starostmi. Tyto tři postavy se svižně střídají ve vyprávění příběhu. Náhled do tábora nepřítele pak máme díky čtvrtému vypravěči, který však nemá tolik prostoru. Přestože se mi taktik líbil nejvíc a byl nejsympatičtější, dožíral mě tím, jak se cíleně odmítal stát velícím důstojníkem jen proto, že by byl odpovědný za posílání svých vojáků na smrt a raději se rozhodl schovávat se v řadovém vojsku. Nedává totiž smysl, aby taktickému géniovi během chvíle nedošlo, že se tímhle rozhodnutím vůbec nic nevyřeší a situace se naopak jen zhorší. Tohle mi v příběhu vadilo asi nejvíc. V závěsu je pak změna druhého hlavního hrdiny v závěru knihy, respektive odůvodnění jeho změny. Autor se snažil tuto změnu logicky vysvětlit a okecat ji mnoha rádoby filosofickými řečmi, ale protože vysvětlení nedává logiku (alespoň mně ne), nefunguje to. Závěr knihy pak předznamenává možné pokračování knihy, protože mnoho konců zůstane neuzavřených. Ale pokud měl autor od začátku v plánu sérii knih, bylo chybou neprokreslit svůj svět více podrobnostmi, aby čtenáře více vtáhnul do svého fantasy světa. Takhle další zájem čtenářů nechal viset jen na tajemství, co je vlastně Zhouba zač, případně na dalších osudech přeživších hrdinů. A to ne vždy stačí. Nezkušenost autora (jedná se o jeho prvotinu) na celkovém příběhu nebyla tak znát. Až na některé nelogičnosti (třeba, že životně důležitý most byl ponechán zcela nechráněn), to celkem šlapalo. Občas se jen vyskytly nějaké slovní obraty, které mi do fantasy neseděly. Třeba časové popisy „trvalo to 3 hodiny a 15 minut“ nebo „byla to šestnáctina vteřiny“. Ještě bych to bral ve fantasy světě, kde má většina lidí u sebe hodinky, ale ve fantasy, kde se hodiny/hodinky ani jednou neobjeví, nesedí. Vhodnější fantasy příměry jsou „trvalo to něco přes tři hodiny“ a „bylo to jen pár úderů srdce“. Nebo další divný slovní obrat: Označit někoho jako „nejvyšší subjekt“ se hodí možná pro nějakého alchymistu, který zrovna popisuje svou práci odbornému publiku, pro běžného vypravěče je určitě lepší označení „tvor, stvoření“. Ale tyhle slovní obraty naštěstí udeří do očí jen párkrát, takže se nad tím dá mávnout rukou. Ve výsledku se mi kniha líbila, přestože si nejsem jistý, zda bych si byl ochotný přečíst i nějaké případné pokračování. Není toho totiž moc, co by mě k čtení pokračování motivovalo, bude-li nějaké. Obálka je moc pěkná, hádám, že se jedná o hrací kostky, ale nijak nesouvisí s knihou. I to může být kamenem úrazu, protože může potenciální kupující zmást.