Vánoční romance na Skotské vysočině

Vánoční atmosféru, na kterou jsem se chtěla naladit, marně hledám ještě na konci knihy. Marně také hledám slova k hodnocení. Od Donny Ashcroft je to už druhá kniha, která mě celkově zklamala. Píše podle jedné šablony, změní jména, prostředí už je téměř totožné. Příběh je místy až nudný a Elle s Alexem působí hodně nevyzrále, občas neví, co si se sebou počít, co vlastně chtějí. P.S. moje zkušenost - pokud knihu doporučuje jiný spisovatel (zde Julie Caplin) - jsem téměř vždy zklamaná...

Ella opustila studium na univerzitě kvůli nemoci svého otce a když zemřel, převzala starost o rodinnou firmu i o macechu a nevlastní bratry. Alex přijíždí do městečka ke známému malíři Henry Lockhartovi, jako student a hned při příjezdu málem zajede Ellu a jejího psa. Alex postupně poznává městečko i jeho obyvatele a pak namaluje karikaturu Elly, která se snaží nikoho nezklamat a splnit slib svému otci, a to i přes ztrátu svých snů. Ale tato karikatura Elle konečně otevře oči. A do toho se zkouší vánoční pohádka, kde Ella hraje postavu Popelky, její nevlastní matka macechu a její nevlastní bratři nevlastní sestry. A na Alexe připadne role prince. Nevím, jestli to byl autorčin záměr, ale postavy macechy a bratrů jsou v podstatě karikatury. Docela mě potěšilo, že ke konci knihy rozmazlení chlapci poněkud dospěli, což se o jejich matce opravdu říct nedalo. Ta byla teda nesympatická. Malíř Lockhart byl taková víla kmotřička, který na oba své studenty hodně tlačil, ale věděl proč. Alex mi přišel jako další nevyzrálý mladík, který se nechal vláčet svým otcem, aniž by se mu zprotivil. Pak jeho přehnaná reakce na zdánlivou zradu Elly dávala smysl a k jeho cti lze přičíst, že se nakonec dokázal postavit sám za sebe. Za mě je to jedna z těch slabších autorčiných knih. Hlavní postavy mi tentokrát k srdci moc nepřirostly, naopak vedlejší byly zajímavé s lépe propracované. Trochu mě i zklamalo zasazení do úplně nového městečka, díky názvu jsem se těšila na setkání se starými známými.