Valmez Forever

Autobiografie Zdena Koláčka, vzpomínky na dobu svého dospívání koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let, na první seznamování s alkoholem a dívkami, dlouhými vlasy a mnoha kamarády, určitou rebelii a touhou po svobodě slova, nevázaným stylu života a buzerací komoušů. Krátké kapitoly, které krásně nastiňují tehdejší svět a život ve Valmezu. Připomíná mi to knihu od Jana Pelce s tehdejší rebelii proti režimu. Poslední dobou se mi dostávají do rukou knihy, které pojednávají o svobodě, o vyjádření svého názoru bez cenzury. Tyhle knihy slouží i k zamyšlení nad současnou dobou a tou minulou, kdy ani v dnešní době nemůže svobodně říkat co si myslíte. Potom si zajdeme do zeleniny koupit další flašku rybízáku, vrátíme se do altánku a dál paříme a kecáme. A v dalších dnech, měsících a letech v tom úspěšně pokračujeme: paříme a kecáme, kecáme a paříme, až se nenápadně prokecáme a propaříme do dospělosti.

inspiraci autora Charlesem Bukowskim nemožno přehlédnout. A taky mi připoměl Jana Pelce a A bude hůř. Kdo má rád máničky, rock, rybízák a poblité vzpomínky na čas mládí a volnosti, holky, zábavy, pivo, cigára, muchlovačky v kině a v parku....neváhejte ;) U některých jsem se docela hodně posmála - třeba Kolotoče připoměli podobnou historku z našeho jarmarku, kdy my byli škodolibí přihlížející (scéna s Tomem na kolotoči..) víc nebudu prozrazovat, snad jen že pro děti fakt není k předčítání vhodná a doporučuji ! a ještě ukázka na závěr : "...deme do kuchyně hledat další chlast. Najdeme ale už jen pár lahváčů zašitých vzadu v ledničce, tak je všechny otevřeme a střídavě z nich pijeme, a než nás Kůň vymákne, stačíme rozmlátit žehlícím prknem lustr v obýváku, což je, ty vole, průser, protože Koňův fotr je násilnický magor a až se zítra vrátí domů, tak ho asi přizabije, protože bude muset taky vymalovat kuchyň, kde jsme na stěnách vytvořili magický oči (hořčice - kolečko okurky - hořčice - kolečko mrkve), který všechno sledujou a nic jim neujde." "Ta lítost, že dneska už bude brzo včera, se dostaví až zítra."