Kniha je velice dobře napsaná, ale příjemné čtení to rozhodně není. Všudypřítomné nebezpečí a atmosféra hrůzy, ve které malý Suleiman vyrůstá, se podepsaly na jeho osobnosti, a tak krutosti, které vidí kolem sebe (a nedokáže se s nimi jinak vyrovnat) neváhá použít i proti vlastním kamarádům. Kniha rozhodně není černobílá, stejně jako pohled na hlavního hrdinu. Není to jenom chudáček, který vyrůstal v těžkých podmínkách, ani spratek, který kolem sebe šíří nenávist bez důvodu. Jeho impulzivní chování, pocity hněvu a rozhořčení se střídají s hlubokou láskou k rodičům, a výčitkami.

Bohužel kniha začala být zajímavá až ke konci, škoda.