Po stylistické stránce není romance napsaná špatně, ani neodsuzuju jednoduchost děje. Kdyby byla knížka méně nenávistná a agresivní, rozhodně bych jí hodnotila výše. Za pohodovou oddechovku jí ovšem nepovažuju, protože docela dlouho tam asociální, amorální manžel lítá po panství se zaťatými pěstmi jako smyslů zbavený, řve bezdůvodně na novomanželku, která podle něho vše dělá špatně a než být s ní, raději by se nechal zastřelit. Jason není charismatický frajírek, něžný rebel s dobrým jádrem, kterého žena předělá k obrazu svému, protože podobného pošuka už by nepředělal nikdo. Minimálně takových 70 stran mi spíš příběh přišel jako popis domácího násilí než nádherný, odpočinkovější příběh, po němž se dostaví pocit bezstarostnosti. U mě se dostavila ledatak těžká depka. Jediný šťastný konec téhle tragédie by bylo sbalení kufrů Sophie a odstěhování se od labilního manžela, který má problémové chování buď v genech nebo ten chudák trpí nádorem na mozku. Čtenářkám, kterým byl sympatický, bych soužití s podobným náladovým partnerem nepřála, z toho by trvale nic dobrého nevzešlo. Po tom, co Sophii naprováděl, bych s ním už já osobně nikdy nebyla schopná sdílet ani lože ani stůl. Asi jsem morbidní, ale budu snít o dobrém konci, tedy o tom, že ten zuřivec se jednou rozčílí tak silně, až dostane infarkt a Sophie bude volná pro někoho normálnějšího.

Moja prvá kniha od autora a rozhodne nie posledná. Na pár maličkostí musím priznať, že som bola veľmi príjemne prekvapená, aj napriek tomu, že bol vývoj predvídateľný. Ale priznajme si, že tieto knihy čítame práve kvôli šťastným koncom, a že sa nevieme dočkať momentu, kedy sa Jasonovia zmenia zo sukničkárov na verných a milujúcich manželov, a chceme, ba priam žiadame, aby Sophie boli kurážne, priame, inteligentné a zásadové. A preto sú si všetky knihy podobné. Ale ako sa hovorí, dôležitejšia je cesta než cieľ samotný. A táto cesta pre mňa od začiatku bola naozaj nečakaná a prekvapivá. Pravdepodobne preto som ju zhltla na jedenkrát a jedným dychom :)