V zajetí krále plamenů

"Dej mi svá ústa, sha’len." "Nedám, Zabrieli." "Prosím, věnuj mi jeden polibek. Čekal jsem pět set let, až tě potkám." "Pět set let? Budeš mi vykládat takové lži, abys dostal jeden polibek? A kromě toho, jsi celý od krve, a právě jsme se potkali." "Já si svoje oblečení svleču sama. Otoč se, prosím." "Proč bych se měl otáčet?" "Abys mě neviděl nahatou." "Patříš mi tak jako tak. Copak na tom záleží, jestli tě uvidím nahou?" Viete čo, šťavnaté mäsíčka? Dávam plný počet bodov! Neviem, či to je mojím dovolenkovým rozpoložením alebo tým, že som si knihu kúskovala, takže som jej nebola až taká 'plná' a úplne vypustila plačku Isavellu, ale už dávno som sa pri jednom príbehu toľko nepobavila a pri sexuálnych scénach toľko nenasmiala ;) 'V zajetí krále plamenů' je naozaj zlá paródia na fantasy porno, pri ktorej som na konci očakávala už asi len swingers party s drakmi, ale našla som si aj pozitíva v podobe Fialy, Dusana, Scourgeho a Esmeral. A 'lenka7679' má vo svojom komentári pravdu, je veľa horších kníh s lepším hodnotením! Doporučujem len na vlastné riziko ;) PS: Nebuďte na prekladateľku také ostré... Vie si niektorá z Vás predstaviť, že by toto šialenstvo prekladala? U mňa by asi prešlo veľa hárania a vytieklo veľa šťavičky, kým by bol kolík vrazený do cieľového hniezdočka :) "Cítím se jako v nebi, když tě držím v náruči, a když cítím, jak voníš, je mi ještě lépe." Zaboří mi obličej nad klíční kost a zasténá, „Doprdele, bolí mě z tebe kolík.“ Jeho kolík? Co je to kolík? "Než odejdeš, polib mě." "Páchneš rybama." "Jestli něčím páchnu, nejsou to ryby."

Krev a dračí chcanky, kam jsem se to vypravila? Tahle kniha mě doslova odpálila do mezihvězdného prostoru. Začátek byl slibný – Isavelle má být obětována mrtvému králi, zachrání ji obávaný dračí jezdec Zabriel. No a… tady to končí. Zatímco on měří 2,2m, rudé oči mu žhnou, péro má delší než nejlepší úlovky Jakuba Vágnera a nad ním navíc oteklý kolík o velikosti grapefruitu, ona je furt horká, kluzká, neklidná, roztoužená a s věčně promočenou košilkou šťávičkami. Jakmile na ni Alfa sáhne, v hrudi se jí roztancuje tucet nadýchaných káčátek. Zato mým káčátkům vybouchly hlavy. Isavell jsem přejmenovala na Ufňukanou Uršulu, neustále se shazuje, mluví o sobě jako o bezvýznamné tlusťošce. A až na tři scény je po celou dobu pasivní a nechutně odevzdaná. Zabriel se tak místo drsného alfa samce stává trpělivým ňuňánkem co čeká, až jeho vyvolená dostane rozum. Žádný vývoj postavy, neustále se opakující vnitřní monology, schizofrenost mezi nimi a následným chováním mi drásalo nervy. V knize je velké množství chyb, špatně skloňovaná slova, nespisovná čeština v nepřímé řeči. Pardon, ale poštěvák? Hrudka? Uzlíček nervů? Prstýnek prdelky? Šťávičky a gejzíry? Hárání a říje? Prcna? Mušlička? Konverzace se skládá z: „Omego, do píči, ty jsi tak slaďoučká/nádherně voníš“ a „Do píči, hodná holčička.“ Přitom jí tře masíčko, roztírá vlhkost a rozvírá lesklé mokré volánky na mušličce. Isavell u toho kvičí bolestí a touhou, přičemž na podlahu začne stříkat její šťávička a spojí se s řekou jeho semene. SPOILER: Asi nejbizarnější je fakt, že kniha je propagovaná jako porntasy, ale ke styku dojde asi tak deset stran před koncem a pár dní po brutálním vyvraždění celé rodiny Is. A to ještě za šílených dialogů, kdy se baví o tom, kolik cm do ní Alfa narval a kolik zbývá. Bizár miluju. Ale tohle je ta druhá kategorie – prostě jen špatně napsaná kniha. Draci? Tak ty jsou tu jen jako křoví, aby se kniha lépe prodávala. Popřípadě hárají a mají říji stejně jako jejich jezdci, aby to mělo grády. Konec je předvídatelný a já po dočtení přemýšlím, cože na knize má být to WAU. Ano, je odlišná, líbí se mi práce s pachy a vůní, ale jinak nic výjimečného a jedna velká nuda. Hodnotím 1/5*.