Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
90%
(108 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
21.5.2024
32
„Tato kniha obsahuje explicitní popisy
psychického, fyzického i sexuálního
násilí na dětech,
necítíte-li se na ni dost silní,
sáhněte po jiném příběhu.“
Další, v pořadí již, osmý díl ze série Zrnka temnoty. Tentokráte údajně na motivy historických událostí. A ano, proč tomu nevěřit. Každá část naší civilizace si má své „koncentrační tábory“ Akorát se v každém z nich děje něco jiného. Něco,...
„Tato kniha obsahuje explicitní popisy
psychického, fyzického i sexuálního
násilí na dětech,
necítíte-li se na ni dost silní,
sáhněte po jiném příběhu.“...
„Tato kniha obsahuje explicitní popisy
psychického, fyzického i sexuálního
násilí na dětech,
necítíte-li se na ni dost silní,
sáhněte po jiném příběhu.“
Další, v pořadí již, osmý díl ze série Zrnka temnoty. Tentokráte údajně na motivy historických událostí. A ano, proč tomu nevěřit. Každá část naší civilizace si má své „koncentrační tábory“ Akorát se v každém z nich děje něco jiného. Něco, co likviduje lidské duše, ať už je to plyn, sex, bití nebo jiná duševní i fyzická týrání. Lidé jsou k násilí přímo stvořeni. Jsme zvěř a to, že žijeme ve městech ještě neznamená, že jsme už na jiné úrovni, než když jsme ještě žili na stromech. Toto násilí se táhne nekonečnou historií této planety. Funguje v podstatě stále.
Malá ochutnávka:
První, co mě zarazilo, bylo třeskuté ticho panující v rozlehlé místnosti. Ten pokoj byl obrovský. Přímo naproti dveřím visel ohromný kříž s tak živě znázorněným Kristem, až jsem se vyděsil, že seskočí. Couvl jsem. Voják mě popostrčil dovnitř. Zíral jsem na visícího Ježíše a téměř jsem slyšel Kristovu krev kapající na parketovou podlahu. Všude samé postele. Bylo jich nespočet. A v každém rohu místnosti jedno bezhlesně klečící dítě.
Paní spisovatelka Madla Pospíšilová Karasová si vybrala období lehce po konci Druhé světové války ze sirotčince Saint Jean de Dieu v Kanadském státě. Je to opravdu pro otrlé čtenáře. Nepřináší to žádný humor, jen smutek a žal. Hlavní postavy je vám líto už od začátku. Jeho zápisky sice začínají někdy v roce 1998, ale každému je jasné, kam to povede. (Jen je vám divné, že s tím začal až tak pozdě.) Tyhle zrnka temnoty jsou dle mého nejbrutálnější a nejsmutnější. Myslím, že každému čtenáři to na pár dní zkazí chuť k jídlu. Pro citlivější povahy to rozhodně nedoporučuji.
Citát: . . . tohle místo Bůh už dávno opustil, pokud tam vůbec někdy byl. Jen ho tam všichni měli plnou hubu.
Číst více
Číst více
22.4.2025
13
Nejhorší na tomto příběhu je, že se autorka opírá o skutečné osudy a výpovědi obětí. Je to odporné čtení, po kterém je člověku fyzicky zle. Obdivuji autorku, že se do takového tématu pustila a jak ho zpracovala. Ale nevím, zda můžu úplně doporučovat, protože já se z toho budu dlouho otřepávat.
Nejhorší na tomto příběhu je, že se autorka opírá o skutečné osudy a výpovědi obětí. Je to odporné čtení, po kterém je člověku fyzicky zle. Obdivuji autorku, že se...
Nejhorší na tomto příběhu je, že se autorka opírá o skutečné osudy a výpovědi obětí. Je to odporné čtení, po kterém je člověku fyzicky zle. Obdivuji autorku, že se do takového tématu pustila a jak ho zpracovala. Ale nevím, zda můžu úplně doporučovat, protože já se z toho budu dlouho otřepávat.
Číst více