V krvi zakalená

Parádní atmosférické pokračování Ulričina příběhu. V této knize se dostává zpět do své domovinu a do města Praag, což je zvláště pro nás přitažlivé. Knížka nebyla tak depresivní jako první díl a bylo zde více akce. Ulrika se postupně začíná sžívat se svým novým stavem. Teto/Strýček Slaneesh a jeho pohůnci také budou mít svou chvilku, podobně jako ve Fulgrimovi. Pokud jste WH pozitivní, není co řešit.

Pokračování Ulričina příběhu příjemně překvapilo. Snad se brzy dočkáme třetího dílu.

Zase jednou jsem byl příjemně překvapen. U Warhammeru jsem zvyklý na celkem primitivní vývoj děje, nějakou tu krvavou scénu a bezmyšlenkovité zakončení. A většinou je to sakra sranda. Ale Ulričin příběh v této knize kupodivu neměl zcela jednoduchý přímočarý děj a stejně kupodivu se sem tam snažil o filosofování, moralizování a alegorie. No a to mě velice bavilo. Nejspíše je to absencí velikých armád a bitev, která dala panu Longovi mnohem více prostoru pro pár hlavních postav a hlavně jejich osobnostní rozvoj. Urlika se mění počas celé knihy; dospívá. Ulrika na začátku má nemnoho společného s Ulrikou na konci knihy. Přemítání o správné, kvalitní vládě a sem tam socialistické úvahy o společnosti byly stran upírky zajímavým počtením. Co se mi osobně velice líbilo, byla alegorie na klasickou Krysařovu píšťalu. Tento motiv byl pojat s typickou Warhammerovskou atmosférou démonů, ale podstata zůstala stejná. Housle a vlastně i kniha sama, postrádají erotické napětí typické pro Dykova Krysaře, ale to jenom proto, aby bylo, stejně jako celkový motiv, nahrazeno pro tento svět mnohem příhodnějším surovým, divokým sexuálním pnutím, které vrcholí v divokost pro Warhammer atmosféru rovněž zcela zásadní. A tak se poetický motiv ocitá krásně zakomponován do dalšího skvělého příběhu, odehrávajícího se v krutém světě, který já osobně tak miluji. Kniha se na konci ještě úžeji napojila na první díl a poskytla nám záhadu, která láká na další pokračování. Osobně se teď „S krví spjatá“ nemohu dočkat. Přemýšlím, kdo bude tím novým velkým hráčem a napadá mě jedna, nebo dvě známé tváře. Ale třeba budeme překvapení někým naprosto novým.