V cizím zájmu

Moc kladné recenze tu nejsou, ale mě se kniha i přesto dost líbila. Občas jsem se tedy trochu ztrácel v hodnostech/postaveních některých postav a taky jsem byl občas trochu zmatený ze všech těch intrik, ale jinak byl děj celkem napínavý, měl spád a díky krátkým kapitolám se kniha i velmi hezky četla. Sice mi už tak nějak v půlce došlo, kdo bude asi tím krtkem, ale líbí se mi když mi v detektivním případu dojde, kdo je padouchem (moc se mi to nestává :D :P).

Autorova prvotina se mi líbila o poznání víc (přestože si z ní nepamatuji zhola nic). Tady mi to připadalo všechno přehnané, teatrální plné velkých gest a řečí. Sám špion v poli (notabene povolán z důchodu) dostane za úkol řešit nejstrašlivější případ krtka v dějinách Británie, dubléra najatého KGB před pádem železné opony a pěstovaného po 30 let, aby zasáhl nejhorším způsobem nejvyšší politicko-vojensko-mocenské kruhy... Některé prvky luštění, kdo a proč za tím vším je, se mi i líbily, ale celkově to na mne dělalo dojem téměř špatné parodie na špionážní román. I když závěrečnému odhalení se už nemůžu divit... 65% "Samota je nemírně svůdná síla. Nejprve člověka ovine něžně a potom tak dychtivě, že jakákoli jiná alternativa působí křiklavě a beztvaře. Samota skýtá moc." "Typicky anglický neduh... myslet si, že i z těch nejsmrtelnějších situací se člověk vykroutí snahou o humor." "Pravda je k ničemu, ledaže byste ji dokázal." "Amatéři dělají to, co se očekává, Špioni dělají oka," I z těhle vyzobaných mouder čpí jistá afektovanost, a to mi na knize vadilo nejvíc. Osobně mi rozhodně moc nepomohlo, že jsem ji četla v podstatě společně se špičkovým špionážním thrillerem Ta druhá žena, který popisoval stejnou dobu a mířil stejným směrem, byť mnohem komplexněji a věrohodněji.