Úvod do mezinárodního práva soukromého

Upřímně jsem překvapen, nemám sem co psát. Vše podstatné velice výstižně vystihnula níže komentující Magdaléna. Mohu jen znovu shrnout, snad s drobnými glosami. Vážím si všech učitelů, kteří se na výuce tohoto předmětu účastní a kteří jsou zároveň autory (bezezbytku) této publikace, mimochodem, dnes to již není profesorka a tři doktoři, ale profesorka a tři docenti. Přeci ale nemohu uštěpačné poznámky zcela zamlčet. Při první přednášce profesorky Rozehnalové, která mimochodem přednáší skvěle, když už si člověk zvykne, dozví se o sobě studenti, že již ze středních škol odcházejí plně neschopni stylizovat text, ba psát vůbec. Jejich gramatika, syntax, any stylistika nestojí vůbec za nic, neumí přemýšlet, ani své intelektuální výplody sdělovat. Pak si otevřete jejich učebnici a narazíte na kapitolu pojmenovanou "mezioblastní, mezipersonální a intertemporální kolize" a nezbývá vám, než se zasmát. K tomu je třeba si připustit – nejméně polovina té učebnice je v zásadě nečitelná. Nelze zkrátka vylovit z daného textu jakoukoliv solidní myšlenku, nebo je to při nejmenším velice komplikované. A není to tím, že by tam nebyla – je to tím, že se to nedá číst a autoři nejsou zkrátka schopni nic vysvětlit. Přičemž, a to je zajímavé, v jejich živém podání tato výtka neplatí. Strašně zajímavé. Dalším bodem, který Magda velice správně zmínila, je problematika rozštěpení materie do dvou knih. I já to považuji za velice nešťastné. Látka obou z nich působí kuse, neprecizně, hemží se to v textu neustálými a zcela zbytečnými odkazy na druhou publikaci a upřímně, smysl tohoto pojetí zkrátka nechápu. Z čistě estetického hlediska mi pak vadí, že obě učebnice jsou nakladatelstvím jinak provedeny. Nepovažuji tuto koncepci za správnou, jediné k čemu vede je nepřehlednost a složitost již tak složité látky. Složité látky se týká poslední exkulpativní poznámka. Nemohu vám tuto učebnici s klidem doporučit, ani naopak zapovědět, coby špatnou. Nejen proto, že látce nerozumím ani zdaleka dost na to, abych toto mohl posoudit, ale také proto, že jsem nečetl (krom občasných náhledů do té Kučerovy, když už bylo nejhůř) žádnou jinou. Proto se musím spokojit s výše podanými poznámkami snad s tím dodatkem, že s trochou snahy a trpělivosti je možné látku z této pojmou a pochopit a vlastně je to nakonec i docela zajímavé čtení. Pozn. Výše podaný text napsal jsem ještě před průběhem druhého semestru tohoto předmětu a před druhým, respektive i třetím dočtení. Závar po půl roce? Když tomu dáte čas, ono to za to docela stojí. Některé instituty (předběžná otázka, adaptace, ale i kvalifikace) zůstávají nadále vlastně nečitelnými a tak vlastně špatně podanými. Ale ono to nepramení jen ze nedostatečnosti autorství – ona to má na svědomí hlavně sama látka. Dohromady ale ten text obsahuje světlé chvilky a při trpělivosti je jistě nápomocný.

Za mne je lepší obecná část MPSka v Kučerově učebnici. Je tam toho více a zdá se mi to srozumitelnější (v určitých částech) . V případě zbylé (zvláštní části) matérie MPS jsou Brněnské lepší, ačkoliv jsou pitomě rozdělené do 2 učebnic.