Útěk do pralesa

Po tom, co jsem před touhle knihou četla, jsem se potřebovala trochu odreagovat u lehčího čtení, a tak jsem sáhla po knize, která je určená spíše pro mladší čtenáře. Útěk do pralesa napsal Michael Morpurgo, britský autor dobrodružných knih pro děti, po ničivé tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 a v tomto krátkém románu vypráví příběh Willa, kterého před utonutím ve vzedmutých mořských vodách zachrání slonice Oona. Will se pak s Oonou vlastně spřátelí a nechá se jí provázet na své cestě indonéskou džunglí. Kniha má pro mladé čtenáře i poučný přesah, protože upozorňuje na nebezpečí, jimž čelí tamní příroda a místní fauna. Konkrétně se tu seznamujeme s hrozbou v podobě nelegálního lovu a obchodu se zvířaty, s lesními požáry a ničením původních porostů za účelem budování plantáží. Z Willa se postupně stává takový novodobý Mauglí, putuje s Oonou a na své cestě potkává tygra, orangutany, seznamuje se s prostředím džungle a naučí se v ní přežít. Primárně určitě nejsem cílovým čtenářem, ale bylo to milé oddechové čtení. Místy pro mě inteligence Willa byla vzhledem k jeho věku málo uvěřitelná, trochu moc přeslazený se mi zdál závěr knihy, ale uznávám, že pro děti je takový závěr určitě vděčný. Jako celek se mi ale román líbil. PS: Hodí se ještě zmínit, že Morpurgo byl k napsání knihy inspirován skutečným příběhem Amber Owen, kterou při oné tsunami slon zachránil, když s ní utekl z pláže. Další inspirací mu byly Kniha džunglí a Sloní mládě, obojí z pera Rudyarda Kiplinga.

Tato kniha pro mě byla odreagováním, nejedná se o žádnou těžkou četbu. Podle jazyka je znát, že se jedná o literaturu pro mládež. Věty jsou krátké, stručné, řádkování velké a autor se nezastavuje dlouho u popisu jedné konkrétní scény. Díky tomu se alei v tak tenké knížce vlastně stane spousta věcí. Ale i když jsem nebyla cílovka, neodpustím si pár poznatků. Myslím, že část s Anthonym byla přehnaná. Chápu, že autor chtěl upozornit na několik různých problémů, které v Indonésii aktuálně v souvislosti s pralesy jsou, ale ten Anthonyho monolog mi připadal překombinovaný a dost nereálný. Závěr mi taky asi úplně nesedl. No a v neposlední řadě si myslím, že myšlenkové pochody devítiletého chlapce vypadají trochu jinak. Kdyby bylo hlavnímu hrdinovi o pět let víc, asi by to pro mě bylo přijatelnější. Ale pro nenáročné čtenáře fajn knížka. Oonu jsem si zamilovala a u tygra mi i slzixčka ukápla.