Ústup po porážce na východní frontě

Dne 17. července 1944 pochodovalo 55 tisíc německých zajatců z minského kotle v Moskvě, kolona byla dlouhá tři kilometry. Pochod byl laděn v podobném stylu jako antické triumfy římských císařů, tuhle byl triumf Stalina. Klaus v průvodu nebyl, byl jeden z mála, kterým se podařilo uprchnout s kamarádem ze sovětského sběrného tábora německých zajatců. Tři roky po napadení SSSR 22. června 1941, sovětský generální štáb naplánoval na stejné datum operaci Bagration v roce 1944. Operace pojmenovaná po ruském (gruzínského původu) generálovi Petru Ivanoviči Bagrationovi, který byl smrtelně zraněn v bitvě u Borodina 1812, v období Napoleonova tažení do Ruska. Na 1100 km fronty zahájily sovětské armády v počtu 2,3 milionů vojáků a 250 tisíc převážně běloruských partyzánu letní ofenzivu s cílem prolomit německou obranu a zatlačit německou armádu na hranice Polska z roku 1941. Několik dnů před samotnou operací začaly partyzánské masové diverzní akce (na více než 10 tisících místech) na železnici, opěrné body, skladiště munice, pohonných hmot, které měly později katastrofální dopad pro německou armádu. Když začala ofenziva, autor se nacházel jako mladý poručík dělostřelectva u Mogileva a popisuje ústup, chaos, rozklad německé armády i krutosti války. V Bělorusku bylo vypáleno přes 9 tisíc vesnic sonder komandy a einsatzgruppen SS, takže slitování wehrmacht také nemohl čekat. Padnout živý do rukou partyzánů znamenalo jistou smrt, už vévoda z Welingtonu Arthur Wellesley v období napoleonských válek řekl: Partyzánská válka otevírá cesty do pekel. Klaus se naštěstí dostane do zajetí sovětskou armádou a po 14 dnech se mu podaří utéct. Měl neuvěřitelné štěstí, během své anabáze s kamarádem Georgem většinou narazil na pohostinné obyvatelé vesnic , kteří je zachrání před smrtí hladem. Po 70 dnech se ocitá opět v německém obranném postavení, je poslán do Německa na léčení a zbytek války doslouží va Francii, kde padne do amerického zajetí. Příběh nebyl špatný, ale autorův styl vyprávění trošku literárně pokulhává.

Velmi čtivá knížka. Je fascinující, co člověk dokáže a vydrží, když prostě nechce umřít.