Usagi Yojimbo Pekelná malba

Já vlastně ani nepotřebuji vědět, jak bude pokračovat hlavní příběh. Sakaiův svět už je plný tolika postav, že si s těmi "malými" zdaleka vystačím. Na scénu se tak znovu dostává pověřenec šóguna inspektor Ishido, kterému Usagi pomáhá vyšetřovat vraždu v chrámu s prokletou pekelnou malbou. S mytologií se seznámíme v povídce o kappách a s japonskou mentalitou díky rituálu Ubasute v "Osudu stařešinů". A já jako pokaždé hltal každou stránku, už po jednatřicáté (nepočítaje speciály), a ani tentokrát se nemohl nabažit.

Stan Sakai je pro mě jako přítel, i když jsem ho samozřejmě nikdy neznal. Ale přemýšlím o něm jako o Stanovi, po všech knížkách, které jsem od něj přečetl, což jsou všechny, které vyšly česky, je to prostě starý známý, u kterého vím, že mě každou svou knihou dostane, že mě ohromí, že mě oslní. A nejinak je tomu v případě knihy "Usagi Yojimbo 31: Pekelná malba". Jasně, byl bych rád, kdyby před námi dál rostl hlavní příběh, kdyby se posouval, vyvíjel. Ale je jasné, že ten by nemohl růst donekonečna. A tak Stan volí raději kratší epizody, které posouvají Usagiho spíše v prostoru než v ději samotném. Ale i ty krátké epizody vás dovedou rozebrat, protože Stan skvěle pracuje jak s postavami, tak s vyprávěním a jeho formami nebo s emocemi. Pokud byste si měli vybrat jedinou komiksovou sérii, kterou číst, asi bych vám doporučil právě sérii "Usagi Yojimbo". Ani jednou mě nezklamala.