Unravel Me

V mém případě se opět jednalo o rereading, protože jsem knihu četla poprvé už před lety, když vyšlo první vydání, ale možná o to více jsem byla zvědavá, jak ji budu vnímat dnes. Obzvláště mě zajímal Adam versus Warner, protože, jak už jsem zmiňovala u předchozího dílu, Warner si mě na první přečtení zrovna nezískal. A musím říct, že z odstupem času už asi chápu, odkud vítr vane, ale nemohla jsem se zbavit pocitu, že jak jeden, tak druhý, chtějí mít Juliette spíše jako takového mazlíčka, i když každý ji manipuluje trochu jiným způsobem. Nejvíce jsem si ze všech postav oblíbila Kenjiho, který umí podržet, ale zároveň umí hlavní hrdince všechno pěkně od plic vpálit a dát ji takovou pomyslnou facku, když se začne chovat jako fracek. Celé je to nesmírně čtivé a i přes poměrně vysoký počet stránek knihu proletíte za pár večerů. Oproti prvnímu dílu je tento mnohem více našlapaný akcí, poznáváme i spoustu nových postav a jejich schopnosti, a i vztahy mezi ústřední trojicí se začínají o dost více zamotávat. Vlastně nemám co vytknout - pět hvězd.

Tak moc jsem si připomněla, jak sedím jako puberťačka nad Hunger games a hltám ho slovo od slova... Scény v podzemí pro mě prostě měly velikou podobnost s "neexistujícím" district 13. A konečně se zde něco dělo. Přiznám se, že se mi do pokračování po prvním díle nechtělo, ale bože jak já jsem ráda, že jsem knize dala ještě šanci.