Únos

V hospodě U jednovokýho Sama bylo prázdno jako v houmlesákově žaludku. Tak celkem zklamání. Vlado Ríša má dobré příběhy a náměty, ale vše píše s takovou dětskou jednoduchostí. Prostě mě, jako staršímu čtenáři, to nesedí. Pointy jsou předvídatelné, postavy chvilku až nevěrohodné a hlavně zde, hlavní hrdina Jarmil Mařák. O něm vůbec netušíce, co si máte myslet. Jako by ani sám mistr spisovatel nevěděl, jak jej má prezentovat. Chvilkama je Jarmil tupej jako tágo a chvilkama z něho vyzařuje inteligence, jako z Černobilu radioktivita. Smůlou však je, že skoro všechny jeho příhody se tak nějak vyřeší sami, aniž by se hlavní hrdina nějak snažil. Jeho mávání rukou v duchu a odkazy na babičku jsou často opakované a přestávájí mít svůj účinek. Vlastně mi Jarmil Mařák tak trochu připomíná Hloupého Honzu, ke kterému musel přijít drak až pod okno, kde Honza spí a ten ho pak k smrti umlátí polštářem. Malá ochutnávka: Už dlouho jsem nepil tak dobrou vodu, pomyslel si.... ale pivo, je lepší. I ty chcanky, které vydávali za pivo na Romisu. ….zasnil se. Příběh se krásně rozjede, ale jeho střední část mě dosti nudila. Mařákovo létání a chození a likvidování min, bylo prodlužované a uspávající. Finále je dobré, ale pointa opět velmi lehce předvídatelná. Dám jen tři hvězdy, za víc to asi není, ale slibuji, že pokud Vlado Ríša napíše s Jarmilem Mařákem další knihu, úplně s klidem si jí koupím. Citát: Taky by ses už konečně mohla naučit dělat knedlíky a pivo.

Děkuji super děj ok normální z vesmíru a nějaké planety.Pro mě trochu jiné než první díl ,ale super.