Když nezvládáte svého puberťáka, dejte jí na převýchovu, na 100 dní do lesa a pak do nápravné internátní školy (skoro až sekty) na víc jak rok, prakticky bez kontaktu s rodinou a pak tu máte dospělého ještě s většími problémy než opravdu měl... přesně tohle je jsou tyto memoáry. Když jsem příběh četla, tak jsem tomu nemohla uvěřit, co všechno si dovolili, co rodiče dopustili. Lehké čtení to není a čím si Elizabeth musela projít, bych nepřála nikomu. Je dobře, že o tom píše, protože to není žádná extra daleká minulost a pokud se to stále děje, je potřeba vědět, že se to děje a nezavírat oči. Po literární stránce to žádný zázrak není, ale o to tu nejde. Obsah je důležitější než forma. I když ze začátku mě Elizabeth štvala, ale stále je potřeba mít na mysli, že je to 15ti letá dívka, co zažívá peklo. Ještě se vyjádřím ke srovnání s knihou Vzdělaná... ta byla také taková silná, ale Unesená je vedle toho taková malá nevyzrálá sestra. Vzdělaná byla víc dospělácká kniha, víc propracovaná.