Tahle knížka neměla vůbec vzniknout. Ještě si pamatuju, jak jsem psala vyjádření pro Mladé Zelené krátce po celé téhle tragédii. A teď už to bude skoro rok. Po roce čtu knížku. Knížku která bolí, protože díky ní poznáte Jana s Martinou mnohem víc než ze všech článků. Možná teď mnoho lidí ví, že Jano byl skvělý novinář a Martina nadějná archeologička, ale po téhle knížce si teprve opravdu uvědomíte jací to byli jedineční a dobrosrdeční lidé. A když se dostanete ke všem těm kauzám, které se Janovi podařilo odhalit, nebudete mít pocit, že je psal jenom výjimečný novinář, budete mít pocit, že je psal někdo, koho znáte, protože přesně tak jsem se cítila po první části knihy - jako bych Jana s Martinou sama znala, najednou to bylo mnohem osobnější a bolavější, než předtím. A tak i po roce si musíme zase připomenout, že jejich smrt nebyla zbytečná a že my všichni jsme teď ti, co musí něco udělat pro svůj stát (a je jedno, jestli jsi Slovák, Čech nebo kdokoli jiný) a pokračovat v tom, co dělal Jan, a ať je situace jakákoliv, nevzdávat se a dál bojovat za pravdu, protože v obou našich republikách se jí teď dostává velmi málo.

Vlastne značne rozporuplné. Vagovič je bezpochyby skvelý žurnalista a v tých častiach, kde sa venuje politike a investigatíve sa to naozaj číta samo, je to napínavé a nabité informáciami. No keď sa snaží písať o súkromí a hlavne v opisoch ... no ja neviem; Možno keby bol šiestak na základnej škole, pravdepodobne by dostal jedničku. Príliš násilne kvetnaté, bez schopnosti písať kvetnato, pretože každé slovo predsa potrebuje prídavné meno, že?! Vo výsledku to vyzerá tak, že uprostred vety z Kušnírovej súkromia, namiesto aby napísal prosto Martina, musí používať výrazy typu “nádejná archeologička,” ktoré sa do tej ktorej vety ale že absolútne nehodia. Najhorší je hneď úvodný opis vraždy, ktorý bohužiaľ pôsobí až nechcene smiešne. Ale som rád, že tá kniha vznikla. A záverečné parafrázovanie Havla potešilo. All for Jan. Ps: Vyslovene sa mi hnusí, že sa Vagovič v jednej vete zmieňuje o Kuciakovi a hanbe slovenskej žurnalistiky, akou je Dag Daniš. Možno boli kolegovia, ale každý, kto aspoň minimálne rozumie politike chápe, že Aktuality Daniša zamestnávajú, aby získali čitatateľov aj medzi voličmi Smeru a alternatívy. A je neúctivé, aby ten diletant bol v spomienkovej knihe o výbornom investigatívcovi akým Ján Kuciak bezpochyby bol, nazývaný “ostrielaným komentátorom.”