Umění války

Ono je to napisane tak vzletnym a obraznym jazykom, ze sa to da aplikovat na kazdy aspekt zivota. Priam basnicky. Pritom je to o najprirodzenejsej vlastnosti cloveka. VYTAZIT. Rozmenene na drobne je vojna vzdy hnus, ale takto... priam nadhera. :) Vznesenost umenia decimovat nepriatela, vziat si silou co nie je nase. To je to co pozdvihlo ludstvo na dnesnu uroven. (Len ci nie az prilis vysoko tesne pod strop kde je strasne horuco a plno prachu.) Ono sa to nezda, ale tieto myslienky ma clovek podvedome v hlave tak ci tak. To nie je o nejakom velitelovi na kopci v staroveku, co rozdava prikazy a kohorty tiahnu. My to tak ci tak mame v hlave trebars ked sa tlacime do preplneneho autobusu, hladame kde dostat lacnejsi chleba alebo zdravsie ovocie. Je to vlastne o umeni vyuzit kazdu aj drobnu vyhodu. A az potom je tu ten uzas, ze to dokazal niekto formulovat uz pred 2500 rokmi.

Malá kniha s velkými moudry. Dokážu si představit, že tyto texty četli známí vojevůdci ve stanu při bitevní vřavě, stejně tak jako si dokážu představit, že v nich dennodenně hledají inspiraci vysoce postavení manažeři v 23. patře korporátu. A každému z nich mohla a může něco nabídnout, stejně tak jako mně pár moudrých myšlenek uvízlo v hlavě. Nikdy však nedokážu u takových formátů odhadnout, jestli jsem pochopil vše, co jsem měl, jestli mi něco neuniká, nebo naopak - jestli těm x tisíc let starým moudrům není přikládána větší důležitost, než ve skutečnosti je. Snad jsme jako lidstvo v ledasčem pokročili. Neproběhlo u mě žádné "wau", spíš občasné "hmmm", ale rozumím, že v dobách bambusových destiček, hedvábí a ručně přepisovaných textů to musel být bestseller. Nemluvě o tom, že prapůvodní text mohl být úplně o něčem jiném. Kniha je poměrně dost krátká, takže mně (a stejně tak vám) nebrání nic v tom, ji po čase vzít opět do ruky a předanou moudrost přehodnotit.