Umění míru

Knihu jsem zakoupila společně s Uměním Války od mistra Suna. Trůnily si vedle sebe na poličce v knihkupectví a líbilo se mi, jak spolu názvem, vzhledem i tématikou kontrastují a zároveň se doplňují. Poněkud mi nesedl styl, kterým je psána první kapitola knihy (od Johna Stevense), trochu mi to připadalo, jako by O-senseiův životopis psal bulvár - hlavně, aby byl jeho život popsán jako jedna velká senzace. Druhá kapitola už je psána o něco střídmějším stylem.Bezesporu nejcennější je až třetí část, kde jsou autentické myšlenky O-senseie, které zachytil buď on, nebo jeho žáci. Ty poskytují mnoho námětů k úvahám a k sebereflexi.

Musím přiznat, že kniha má své kouzlo a dokáže zaujmout lidi, kteří se této oblasti věnují. Na mě působila trošku těžkopádně, nicméně zajímavý byl rozhodně Uešibův život. Člověk by ani nevěřil, co všechno se událo za zázraky ve 20. století.