Učytelskej

Krásná obálka knihy správně navozuje sympatie k Donu Quijotovi de la Mancha. Očekávala jsem více humoru. Učitelů si vážím a jejich denní chleba není vůbec jednoduchý, přesto si myslím, že v první polovině knihy se zážitky mohly popsat veseleji, už jen z toho důvodu, že panu Konvičkovi nechybí nadhled. Upřímně jsem se zasmála jen na oslavě dědečkových devadesátin a to mi přišlo trochu málo. V druhé polovině jsem se naopak od knihy neodtrhla. Když se do toho Čenda obul a rozhodl se, že děti ve školních lavicích přece jen vyburcuje k aktivitě, užila jsem si to. Celkově dávám 4 hvězdy.

Román UČYTELSKEJ není autobiografický román, ale jak sám autor uvádí v Předmluvě, vyrostl z mnoha zrnek pravdy. V úvodu je uvedeno – Věnováno všem, co kdy stáli před tabulí s ukazovátkem v ruce. Hlavní postavou je ČENDA PĚNIČKA (25 let), který po vysoké škole začne vyučovat angličtinu na základní škole. Jeho táta trval na tom, aby se stal učitelem. Čenda nemá se svým tátou úplně nejlepší vztahy. Čenda bydlí v pohraničním městečku. Čenda se po nástupu do školy seznamuje s novými kolegy a kolegyněmi. Seznamuje se také s LINDOU, ke které chová sympatie. Čenda učí žáky s různých tříd na základní škole. Vzpomíná na to, jakým způsobem se proměnila výuka za jeho studií a jak je tomu nyní. Někteří žáci jsou neposlušní a dělají Čendovi naschvály. Líbilo se mi, že Čenda učí svým způsobem a zavádí moderní metody vyučování. Přiklání se k názoru, že je lépe pokud studenti komunikují v angličtině s chybami než vyplňovat každé cvičení v učebnicích. Čenda při suplování vysvětluje žákům, proč se vlastně mají učit dějepis, jelikož bylo smutné, že většina žáků nevěděla, co se stalo v roce 1968 a 1989. Čenda rád prochází sociální sítě a zapojuje se do diskuse. Na Čendovi se mi líbilo, že měl lidský přístup k žákům a chtěl je něco naučit, aby si z jeho hodin odnesli do života co nejvíce dovedností. V určitých situacích se nezachoval správně ať už ve vztahu k žákům anebo v osobním životě. Povolání učitele na základní škole nebo střední škole je náročná profese, protože doba se změnila a aby vyučující zaujal svoje žáky, musí zorganizovat program výuky, který bude žáky bavit a inspiruje je k učení. Někteří učitelé si udělají přípravu a tu mají po celou svou kariéru a nechtějí nic měnit a aktualizovat. Na druhé straně jsou učitelé, kteří přinášejí do výuky nové a kreativní způsoby výuky, což určitě schvaluji. Učitelé učí na základních a středních školách 20 hodin týdně, dalších 20 hodin mají na přípravu, opravu písemek aj. Čenda se také setkává s rodiči na třídních schůzkách a někteří z nich mají vůči němu různé výhrady, kterým musí čelit a musí uhájit svoje stanovisko, což není jednoduché. Myslím si, že v minulosti měli učitelé větší autoritu. Nebylo přípustné, aby žáci vyrušovali při vyučování, a pokud se tak stalo, následoval nějaký trest (fyzický) a bylo to vyřešeno. Pokud učitel napsal poznámku do žákovské knížky, rodiče s tím byli srozuměni a svým dětem domluvili. V této souvislosti si vzpomínám na dobu studií na základní škole a také na prvorepublikové filmy ze školního prostředí. V dnešní době čelí učitelé často agresi rodičů a musí jim často ustupovat a to není v pořádku. Některé děti se nechovají zdvořile vůči svému učiteli, mají nemístné poznámky, ignorují ho a nedávají se výuce pozor. Netvrdím, že je to u všech žáků. Myslím si, že je důležité, aby učitel měl autoritu a jak si to na počátku své profesní dráhy zavede, tak to bude mít po celou dobu. Napadlo mě, jestli je správné odebrat žákům mobilní telefony během vyučování. Vím, že se o tom v současnosti vedou bouřlivé diskuse a je to na zamyšlení. V románu se vyskytuje také postava Dona Quijota a Sancho Panzy. Líbil se mi tento prvek, který autor zakomponoval do románu. V románu se nachází také politika a humor. Neztotožňoval jsem se s politickými názory Čendy. Tyto části působily na mě určitým způsobem jako rušivý element, bez kterého bych se obešel. V románu se nacházejí hovorové výrazy, což působilo autenticky. Líbila se mi závěrečná kapitola s pohledem na moderní vyučování, při kterém moderátorka pokládá dotazy Čendovi a on na ně odpovídá. Kniha obsahuje PROLOG. Kniha má pěknou obálku. Myslím si, že kniha je vhodná pro všechny čtenáře, kteří mají rádi školní prostředí a snahu učitele změnit zajeté stereotypy ve vyučování. Myslím si, že kniha je vhodná také pro učitele všech stupňů škol. Kniha do určité míry odráží stav dnešního školství, ale také společnosti. Autor zpracoval tematiku školství skvěle a moc se mi to líbilo.