Učitelé draků

Přiznám se, že mi po přečtení Vanceho knihy není jasné, proč překladatel použil z mnoha možných českých významů anglického slova „masters“ zrovna slovo „učitelé“. Draky tady rozhodně nikdo nic neučí. Draci jsou lidmi ovládáni, nebo naopak, jako v případě vesmírných dobyvatelů Grephů, jsou draci pány, kterým lidé slouží jako otroci. Ať už je tomu ale tak nebo tak, nic to nemění na skutečnosti, že Vanceho příběh je takové slaboučké a prostoduché šťouchání klacíkem do onoho mohutného světa, kterému se říká epická fantasy. Autorovi se prostě nedaří vykřesat z děje jiskra, jeho postavy jsou nezajímavé a celé je to takové ploché a šachovnicové. Podezřívám ho dokonce z toho, že původně chtěl napsat dětskou knížku, ale pak si to rozmyslel a zkusil přehodit výhybku do oddělení pro dospělé. Přání však zůstalo otcem myšlenky, a tak výsledek skončil někde na půli cesty.

Má první kniha od Vanceho a ačkoli to nebylo zrovna špatné čtení s několika originálními nápady, nebo dokonce odpad, jak tu padlo předemnou, k přečtení dalších jeho knih mě nepřesvědčilo.