Kniha je výborně napsaná, některé momentky jsou postaveny po literární stránce natolik dobře a zajímavě že jsem si je přečetla i vícekrát. Kniha je spíše souhrnem povídek, který mají společný motiv a zdánlivě i téma, nežli román. Na mě to nepůsobilo románově vůbec. Působilo to však velice intenzivně na zamyšlení i přes leckdy přímou rovinu, která si nehrála se slovy a přesto dovedl autor právě s nimi občas začarovat. 4,5/5

Pokud jste zvyklí brát s rezervou nadšené ohlasy na obálkách knižních novinek, tady můžete svou zdravou skepsi klidně odložit. Alespoň mě kniha dostala, jako dlouho už žádná jiná. Za prvé, skvělý nápad dosadit legendární postavu Enšpígla do doby třicetileté války. Geniální blázen na pozadí šílené doby je vlastně trochu švejkovský motiv. Za druhé, způsob vyprávění je úžasně strhující a evokující. Autor používá hemingwayovskou metodu ledovce – stručné, úsečné věty a dialogy a pod tím spousta vnitřního napětí a přesně, ale jen zhruba načrtnutých obrazů, do kterých si čtenář může dosadit svou vlastní představu. Ačkoli jde o knihu drsně syrovou, autor si nijak nelibuje v naturalistickém líčení hrůz, pouze suše konstatuje a jde dál. Záleží na vás, jak moc si to ne/chcete vybavit na vlastní oči. Jak říká jedna postava: "Už nikdy nebudu takový, jako dřív, pomyslel si, zatímco si razili cestu k městské bráně, a pak: Jsou to přece pouhé obrazy, nemohou mi ublížit, netýkají se mě, pouhé obrazy. A představoval si, že je někdo jiný a ten, neviditelný, kráčí vedle nich a nemusí se dívat na to, co vidí." Hrůza je tu vykoupena očistným nadhledem a všudypřítomným lehkým humorem, ve kterém je úlevný cynismus přesně namíchán s hlubokým lidstvím. A za třetí, je to skvělá povídková kompozice románu, který má v sobě hodně z magického realismu – nejen tím, jaké kousky Tyll občas předvádí, ale také podivuhodným křížením časových rovin, vzpomínek a představ vynořujících se z vědomí i podvědomí. Jednotlivé části románu se postupně skládají do jasné chronologie a odkazují na sebe, samy o sobě jsou literárně vyšperkované a dohromady vytvářejí geniální celek. Takže za mě jde o literární událost číslo jedna. P.S. Pro našince je kniha přitažlivá také proto, že hodně těží i z českého prostředí.