Ty jsi můj králíček

Taková milá knížka pro malé děti. Ilustrace jsou velmi zajímavé a pěkné a v české verzi je má na svědomí Ivona Knechtová. V originální verzi jsou ovšem také působivé. Kniha poprvé vyšla již v roce 1942, ale stále je mezi dětmi i rodiči velmi oblíbená a stále jim má co říct. Příběh malého králíčka a jeho maminky v podstatě ukazuje malým dětem sílu mateřské lásky a hru na "co kdyby". Trošku mě překvapilo špatné hodnocení některých čtenářů. Dá se na obsah zřejmě pohlížet z různých úhlů pohledu a každý čtenář v příběhu vidí něco jiného.

U této knihy jsem měla problém de facto úplně se vším. Na jednu stranu se může jevit jako hezká jednohubka pro malé děti, ale když jsem se nad ní - jakožto nad celkem - zamyslela, vyskakovalo jedno mínus za druhým. Zaprvé příběh - v tomto případě konverzace mezi maminkou a synkem. Nad některými maminčinými námitkami jsem se div nechytala za hlavu a co se týče králíčka, tak ten ve mně zase vyvolával dojem, že svou maminku nemá moc rád, když od ní chce pořád utíkat. A nakonec místo toho, aby dal mamince také najevo, co pro něj znamená a že by se mu stýskalo, kdyby od ní odešel, jen unaveně rezignoval. Na jeho závěrečné "pche" jsem jen nevěřícně koukala. Vyznělo to naprosto strašně - jako od sobeckého nevychovance. Ilustrace paní Knechtlové, které se mi velmi líbily např. v Anně ze Zeleného domu, mě tady vůbec nenadchly. Králíci mi nepřipadali roztomilí, hezcí nebo alespoň sympatičtí. A pak je tu délka příběhu. Pokud by byl součástí nějaké sbírky pohádek, řekla bych OK ale jako samostatná kniha? I kdyby to bylo lépe zpracované, ani tak bych neměla zájem to mít ve vlastní knihovničce. Neřeší se tam nic jiného, než jedno a to samé od začátku až do konce. Takže ne. Je to pro mě hodně velké zklamání a víckrát už tuhle knížku nevezmu do ruky. Jediné, za co dávám hvězdičky, je autorčina snaha ukázat velkou upřímnou rodičovskou lásku, která se nebojí překážek.